Už od 80. let minulého století vědí vědci, že buňky živých organismů jsou ovladatelné elektromagnetickým zářením, protože samy, při své činnosti, vysílají elektromagnetické vlny. Hustota elektromagnetického záření v atmosféře přitom rok od roku roste.
Od začátku minulého století se začalo vyvíjet nejdřív telegrafické, potom rozhlasové a potom i televizní vysílání a zároveň se rozvíjely i vojenské bezdrátové komunikace. Od roku 1995 pokrývá celou planetu americký navigační systém GPS a ruský systém GLONASS a vlastní navigační systémy, pokrývající celou planetu, vyvíjejí i Evropská unie a Čína. Koncem 80. let začaly být budovány i mobilní telefonní sítě a o něco později začaly být instalovány do domácností, dopravních prostředků, restaurací, hotelů atd. WiFi routery. Všechny tyto systémy používají mikrovlnné záření, které je v lidském organismu pohlcováno kůží, ale částečně do něj i proniká. Systém G5 má používat ještě vyšší mikrovlnné frekvence, které jsou v ještě větší míře pohlcovány kůží, ale někteří vědci upozorňují, že cévy, nervy a jiné elektricky vodivé struktury v lidském těle „jsou schopny vést radiací indukované elektrické proudy hluboko do organismu“. V tom případě tam mohou vyvolat škodlivé reakce a technologie G5 by neměla být zaváděna bez důkladného prozkoumání účinků jejích frekvenci na živé organismy. Řada z 215 vědců a lékařů, kteří zveřejnili výzvu k zastavení prací na systému G5, provedla pokusy, které prokázaly, že „mnoho různých druhů akutních i chronických nemocí a poškození je způsobeno netepelným účinkem (elektromagnetického záření) při úrovni záření o několik stupňů nižší, než by odpovídalo mezinárodním bezpečnostním předpisům“.
Jedním z nejvíce sledovaných onemocnění je v současné době onemocnění rakovinou. Ze zveřejňovaných statistik je zřejmé, že výskyt rakoviny roste od doby, kdy začala vzrůstat hustota elektromagnetické energie v atmosféře. Například od roku 1985 do roku 2003 vrostl počet nově nahlášených případů rakoviny v České republice z přibližně 40.000 na přibližně 65.000 za rok. V roce 2016 bylo do Národního onkologického registru ČR (NOR) nově nahlášeno už 96.500 případů zhoubných novotvarů. Od roku 1985 do roku 2016 tedy vzrostl výskyt rakoviny u české populace o 141% a, jak bylo nedávno uvedeno v českých médiích, každý třetí obyvatel České republiky může očekávat, že onemocní rakovinou. V roce 2016 žilo v České republice 562 329 osob, u kterých bylo v daném roce nebo dříve diagnostikováno onkologické onemocnění. V tomtéž roce zemřelo na rakovinu 27 261 lidí.
Světová zdravotnická organizace jmenuje jako hlavní příčiny rostoucího výskytu rakoviny obezitu, kouření, pití alkoholu, sluneční záření, záření lékařských přístrojů, znečištěný vzduch a pozdní mateřství. Spotřeba cigaret v posledních desetiletích klesá a znečistění atmosféry stagnuje. Nárůst výskytu rakoviny tedy nemohly způsobit.
V roce 1989 připadalo v České republice na každého obyvatele 8,2 litru vypitého čistého lihu a v roce 2016 11,9 litrů čistého lihu. To je nárůst o 45% a podíl alkoholu na vzniku rakovinových nádorů se odhaduje na 5%. Alkohol by tedy mohl být příčinou vzrůstu počtu lidí, kteří onemocněli rakovinou přibližně o 2,5%. Obézních bylo v České republice v roce 1986 zhruba 15% mužů a 21% žen, tedy v průměru asi 18% populace a v roce 2016 zhruba 27% mužů a 26% žen, tedy zhruba 26,5% populace. Počet obézních lidí v České republice tedy, za zhruba stejné období, v jakém vzrůstal výskyt rakoviny o 140%, vzrostl o 47%. Podle amerických výzkumů mohla za vznik rakovinových nádorů v USA v roce 2007 obezita u 4% mužů a 7% žen. V tom případě se růst obezity podílel na nárůstu počtu lidí, kteří onemocněli rakovinou znovu asi dvěma a půl procenty.
Na přibývání lidí, kteří onemocní rakovinou se podílí i stárnutí populace. U patnáctiletých Čechů se každoročně objeví 18 případů rakoviny na 100 tisíc lidí tj. asi dvě tisíciny procenta populace, u padesátiletých je to už 502 případů, to je asi půl procenta populace v tomto věku a po osmdesátce dokonce 2203 případů, to je asi 2,2%.
V roce 1990 se Češi dožívali průměrně 71,5 let a v roce 2014 79 let. Za 24 let se tedy průměrná délka života prodloužila o 7,5 roku. To je prodloužení věku o 10,5%. K tomu můžeme přidat 3%, protože růst výskytu rakoviny jsme počítali za 29 let a prodlužování života za 24 let. Počítejme tedy, že za 29 let vzrostl průměrný věk dožití u české populace o 13,5%. Mezi 50. a 80. rokem života výskyt rakoviny roste o víc než 200%, tedy přibližně o 7% ročně. Při prodloužení života o 7,5 roku se tak pravděpodobnost onemocnění rakovinou zvyšuje přibližně o 52,5% u přibližně 9,4% populace, celkově tedy asi o 5% u celé populace. Když se to sečte dohromady, našli jsme vysvětlení pro přibližně 10% růstu výskytu rakoviny ze 141% skutečného růstu jejího výskytu.
Nejrychleji přibývá rakoviny kůže. Mezi rokem 1987 a 2007 byl v Dánsku proveden výzkum 355 tisíc uživatelů mobilních telefonů, který neprokázal, že by s používáním mobilních telefonů vzrůstal výskyt rakoviny kůže, přestože kůže pohlcuje velkou část mikrovlnného záření.
V roce 2011 onemocnělo rakovinou celkem 83.551 Čechů a ve víc než 20.000 případů se jednalo o rakovinu kůže. To je jedna čtvrtina všech onemocnění. Přitom 80% těchto nádorů se vyvinulo na místech na těle, která jsou obnažená a svítí na ně slunce. Tento účinek je připisován ultrafialovému záření slunce. V 80. letech minulého století začala, v důsledku vypouštění škodlivých plynů, řídnout ozónová vrstva atmosféry nad Zemí, která ultrafialové záření částečně pohlcovala. Přesto výskyt rakoviny kůže stagnoval kolem 6.000 případů ročně zhruba do roku 1992, kdy došlo k rekordnímu snížení hustoty ozónu v atmosféře. Zhruba ve stejné době ale začalo v atmosféře přibývat mikrovln a přibývá jich dodnes, přesto, že ozónová díra se postupně zaplňuje. V roce 2011 dokonce čeští vědci předpovídali, že nad Českou republikou by se měla hustota ozónové vrstvy vrátit do původních hodnot už v roce 2020. Tedy příští rok. Přesto od roku 1992, kdy ještě bylo hlášeno jenom zhruba 8 tisíc případů onemocnění rakovinou kůže (včetně onemocnění melanomem) do roku 2016 narostl počet nádorů na skoro 30.000. To je nárůst o zhruba 400% navzdory tomu, že ozónová vrstva atmosféry se zhušťovala.
I kdybychom odečetli od celkového růstu výskytu rakoviny rakovinu kůže, vyšel by nám od roku 1985 do roku 2016 u rakoviny ostatních orgánů nárůst o přibližně 35.000 případů (z 33.000 v roce 1985 na 68.150 v roce 2016), tedy přibližně o 50%, od kterých bychom mohli odečíst 10% kvůli rostoucí spotřebě alkoholu, obezitě a stárnutí populace. Neuměli bychom ale vysvětlit, proč výskyt rakoviny vzrostl o dalších 40%.
V červenci loňského roku uzavřela belgická vláda dohodu se třemi mobilními společnostmi, podle které měly být zrušeny přísné standardy pro přípustnou hustotu elektromagnetické energie v atmosféře, aby tím bylo umožněno budování mobilní sítě G5. Jako první měla být síť vybudována v Bruselu. Belgická ministryně životního prostředí ale letos rozhodla, že budování sítě G5 v Bruselu bude pozastaveno, dokud nebude zajištěno, že příslušné standardy pro hustotu elektromagnetické energie v atmosféře budou při fungování sítě dodrženy.
I česká vláda by měla zajistit, že systém G5 nebude spuštěn dříve, než bude prověřeno, že není škodlivý pro lidské zdraví. Statistiky růstu výskytu rakoviny a dalších nemoci v Jižní Koreji od letošního roku, v porovnání s ostatními vyspělými státy, by mohly být dobrým vodítkem.
Za Spolek za zákaz manipulace lidské nervové soustavy radiofrekvenčním zářením
Mojmír Babáček, předseda