Iniciativa Trojmořízahrnuje čtyři státy Visegrádské skupiny - Českou republiku, Polsko, Slovensko, Maďarsko, pobaltské státy, Chorvatsko, Rakousko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko.

Trojmoří je myšlenka jakési federace států, převážně slovanských, která se nachází mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Iniciátorem a de facto vůdčí silou tohoto projektu je Polsko.

Právě myšlenka stavby tunelu pod Tatrami v rámci iniciativy se objevila už dávno. Jak píše autor článku Kuras, polský prezident Andrzej Duda a slovenský prezident Andrej Kiska se na začátku roku 2016 již dohodli na tom, že jednou z nejdůležitějších bodů agendy obou zemí je normalizace dopravních vztahů, včetně výstavby tunelu mezi městem Zakopane a jezerem Štrbské pleso.

Autor připomíná, že letos tento projekt opakovaně podpořil polský prezident. „Chceme dosáhnout vzájemného nárůstu turistů: jak polských na Slovensku tak i slovenských v Polsku,“ řekl Duda na Horském fóru ve městě Zakopane a dodal, že projekt je také dobrý pro myšlenku řešení dopravních problémů v této části Evropy.

Podle Kurase však plány na výstavbu tunelu muže narušit nová prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová.

Uvedl, že Polsko chladně přijalo volbu Čaputové, navíc zdůraznil, že Duda opožděně poblahopřál nové prezidentce po vítezství ve volbách.

Navzdory tomu, že Duda a Čaputová jsou téměř ve stejném věku, může být pro polského prezidenta těžké dohodnout se o tunelu s první prezidentkou v historii Slovenska, věří polský novinář.

V článku se vysvětluje, že projektu nebrání žádné technické překážky. Protože vědci z Průmyslové univerzity v Krakově představili systém WLAN, který pomůže efektivně vyrovnat měření při práci a kopání. Jinými slovy, z technického hlediska neexistují žádné překážky, je možné začít hned teď, píše Kuras.

Zdůrazňuje však, že realizace projektu zahrnuje narušení na území národních parků na obou stranách Tater, z tohoto důvodu ekologové a pracovníci přírodních rezervací už protestují.

Na závěr autor připomíná životopis Čaputové pod hlavičkou „Eko-aktivistka a laureátka „Nobelovy ceny za ekologii“. Uvádí seznam její činnosti v ekologických organizacích a připomíná, že obdržela kdysi Goldmanovou cenu (tzv. Nobelova cena za ekologii).

A také cituje její mluvčího Martina Bargra, který již prohlásil, že prezidentka využije svého vlivu ve Visegrádské skupině k prosazování pro-klimatické pozice.

To všechno podle autora poukazuje na to, že Slovensko změní názor a nakonec nepodpoří projekt, o jakém odcházející prezident Slovenska a polský prezident vřele hovořili.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce