Venezuelská opozice podcenila svou podporu v armádě, přiznal Juan Guaido po neúspěšném pokusu o převrat a dodal, že pokud by se Washington rozhodl pokračovat po této cestě, uvítal by vojenský zásah podporovaný USA.

Guaido a jeho stoupenci utrpěli trapnou porážku poté, co Amerikou podporovaný politik vyzval armádu a opozici, aby sesadili prezidenta Nikolase Maduru z moci. Navzdory zběhnutí několika desítek vojáků, ozbrojené síly zůstaly loajální svému zvolenému prezidentovi a odmítly kapitulovat po výzvě Guaidoa. Po střetech v okolí hlavního města Maduro oznámil „porážku“ spiklenců, což přinutilo opozici ustoupit.

Takzvaný „samozvaný prezident“ připustil, že se přepočítal v míře loajality, kterou mají vojáci vůči Madurovi.

„Myslím, že proměnné (neúspěšného pokusu o převrat) jsou v tomto bodě zřejmé,“ řekl 35letý politik pro americký deník Washington Post. Opozice selhala „možná proto“, že stále potřebujeme více vojáků a možná budeme potřebovat více úředníků tohoto režimu, aby byli ochotni jí podpořit,“ uvedl.

Co se týče budoucích možností opozice, Guaido prohlásil, že by uvítal americkou vojenskou podporu, pokud budou stát vedle venezuelských sil, které prostě odmítají převléct kabáty. Pokud Washington prodlouží svou vojenskou paži pro disidenty, Guaido slíbil, že tuto možnost předá opozičnímu Národnímu shromáždění ke schválení.

I před zjevnou porážku opozice Venezuely, americký ministr zahraničí vyzval Madura, aby odstoupil a uvedl, že Rusko a Kuba stojí za „utrpením“ Venezuelanů, kteří i přes veškerý nátlak zůstávají loajální vůči Madurovi.

Rusko i Kuba odmítají jakoukoli účast ve venezuelských záležitostech, zatímco Caracas nadále viní ze špatné sociální a ekonomické situace americkou politiku.

Ekonomika jihoamerického národa je od prudkého poklesu cen ropy v roce 2014 v neustálém poklesu. Caracas je zároveň pod neustálým tlakem amerických sankcí, zaměřených na prezidenta Madura a jeho vládu. Pokles ekonomiky vedl k devalvaci národní měny a k nedostatku potravin, léků a dalšího základního zboží. Zhoršující se socioekonomické podmínky vyvolaly podstatný odliv Venezuelanů do sousedních zemí, včetně Kolumbie, Ekvádoru, Peru a Brazílie.