23letý muž napadl v období mezi lednem a únorem ve městě Uppsala téměř tucet žen a jako převlek nosil chirurgickou masku, přičemž mnohé ženy uváděly, že teď mají pocit zranitelnosti a bojí se samy vycházet na ulici.

Said Rendi, íránský státní příslušník, který sexuálně napadl 11 žen v sérií útoků z minulé zimy, dostal podmíněný trest, 60 hodin veřejně prospěšných prací a musí obětem zaplatit pokutu, přičemž soud odmítl žádost státního zástupce ho deportovat, informoval deník Nyheter Idag.

Rendi údajně provedl útoky mezi 28. lednem a 11. únorem, kdy při útocích chytal ženy za hýždě a genitálie  a dva incidenty prokurátor Pontus Melander označil za pokusy o znásilnění.

Muž se dopustil zločinů, zatímco používal vozidlo, které patřilo místní samosprávě města Uppsala, které dostal, aby pečoval a mladého autistického chlapce, který byl s Rendim, když byl zatčen. Vozidlo bylo vybaveno GPS sledovacím systémem, který policie mohla použít k tomu, aby Rendiho spojila se všemi 11 útoky. Při jedné příležitosti Rendi údajně zanechal stopu DNA na jedné z bund oběti, přičemž obhajoba se pokoušela zvrátit důkazy tím, že uvedla, že oběť seděla na lavičce v parku, na kterou muž plivl.

Podle rozsudku muž zaplatí každé ze dvou oběti ekvivalentní částku 1640 eur a každé z devíti dívek 470 eur. Melander uvedl, že „není spokojen“ s klasifikací trestného činu a že se pravděpodobně proti rozsudku odvolá.

Podle deníku Nyheter Idag byly zúčastněné ženy z útoku otřeseny, přičemž jedna z nich svědčila, že nedokázala o incidentu říct svému příteli a další žena uvedla, že seděla několik minut ve sněhu, než se odvážila zavolat policii.

Švédsko přijalo v posledních několika letech více než 200 000 žadatelů o azyl, převážně ze zemí s islámskou většinou, přičemž úřady hrozí uvalením sankcí vůči zemím EU, které jsou proti této politice.

Politika vlády způsobila značné napětí mezi místními obyvateli a nově příchozími, přičemž švédská Rada pro prevenci kriminality iniciovala minulý měsíc široce očekávaný výzkumný projekt, který by se pokusil zjistit souvislost mezi imigrací a zločiny. Výzkum je první svého druhu od roku 2005, kdy úřady účinně upustily od praxe oznamování etnicity ve statistikách kriminality.