Předseda íránského parlamentu Alí Larídžání uvedl, že Teherán bude pokračovat v obohacování uranu, a to i navzdory tlaku ze strany Washingtonu.

„V souladu s jadernou dohodou může Írán vyrábět těžkou vodu, jelikož to neporušuje dohodu,“ citovala agentura ISNA oznámení Larídžáního.

Již dříve Spojené státy uvedly, že nebudou tolerovat obohacování uranu a výrobu těžké vody nad stávající limity. Ministerstvo zahraničí USA tak požádalo, aby Teherán podal Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) zprávu o „posledním vojenském aspektu jaderného programu“.

Írán však plány na vývoj jaderných zbraní popírá.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v pátek varoval Spojené státy před rizikem eskalace, která by mohla skončit válečným konfliktem. Hormuzský průliv dle něj může být jakousi jiskrou, která by mohla rozpoutat válku, obzvláště, pokud nebudou naladěny odpovídající komunikační kanály mezi Íránskými revolučními gardami a americkou armádou. Právě tyto instituce byly nedávno označeny za „teroristické organizace“. 

Společný komplexní akční plán

V roce 2015 dosáhl Írán s šesti mezinárodními zprostředkovateli (Rusko, USA, Británie, Čína, Francie, Německo) historické dohody o řešení dlouhodobého problému íránského atomu. Tehdy byl přijat Společný komplexní akční plán (IFAP). Realizace dohody vedla ke zrušení finančních a ekonomických sankcí proti Teheránu, které zavedla Rada bezpečnosti OSN spolu se Spojenými státy a Evropskou unií.

V květnu loňského roku Donald Trump oznámil, že Washington odstupuje od jaderné dohody s Íránem a obnovuje všechny sankce proti Íránu, včetně těch sekundárních. Sankcemi tak byly zasaženy i ostatní země, které obchodovaly s Teheránem.

Zbývající členové této šestice však s tímto krokem Spojených států nesouhlasili.