„I nadále pevně podporujeme suverenitu, územní celistvost a energetickou bezpečnost Ukrajiny, a to i prostřednictvím slovenských reverzních dodávek plynu na Ukrajinu… Naše země rovněž potvrzují, že energetická bezpečnost má zásadní význam pro národní bezpečnost. Znovu opakujeme, že využívání energetických projektů jako geopolitické zbraně, včetně projektu Nord Stream 2, je nepřijatelné,“ uvádí se v prohlášení.
Kromě toho oba státníci podotkli, že sankce proti Rusku mají platit až do „úplného splnění minských dohod“.
Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.
Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.
Německá kancléřka Angela Merkelová nejednou uvedla, že Berlín považuje projekt Nord Stream 2 za komerční, avšak zároveň uvedla, že jeho realizaci nevylučuje zachování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Německý ministr zahraničí Heiko Maas dříve prohlásil, že se jedná o komerční projekt a že žádná ze zemí nic nezíská tím, když se ho německé nebo jiné evropské společnosti vzdají.
Ruská strana také opakovaně uvedla, že projekt je zcela komerční. Rovněž poukázala na to, že nepředpokládá zrušení tranzitu ruského plynu do EU přes Ukrajinu.