„Nikdo se netěší na blížící se evroské volby více než ruský prezident Vladimir Putin. Jedním z charakteristických rysů ruského vůdce je schopnost neomylně najít šanci i v případě nejtěžších protivenství. A tak zatímco je Moskva vystavena mezinárodnímu ostrakismu za svou roli v loňském útoku v Salisbury, Putin považuje volby do EU za vhodnou chvíli k tomu, aby obnovil pozici Ruska v Evropě,“ píše korespondent The Daily Telegraph Con Coughlin. 

Podle jeho názoru není na tom, že se Kreml snaží přeorientovat kurz evropské politiky směrem, který bude pro něj výhodnější, nic nového. Obavy z „ruského zásahu“ do voleb vznikaly v několika západních zemích včetně Francie, Německa a Velké Británie.

V současné chvíli se objevuje stále více příznaků toho, že Moskva provádí „dobře zkoordinovaný pokus organizovat síť aliancí ve východní a střední Evropě s cílem vytvoření proruského bloku v evropském parlamentu“. Má už dobré vztahy s Maďarskem a Bulharskem, pro něž je zachování dobrých vazeb s Ruskem důležitější než podpora EU, domnívá se novinář.  

Uvádí, že Maďarsko souhlasilo s vyhoštěním pouze jednoho diplomata po otrávení Skripalových a Bulharsko nevyhostilo ani jednoho. Slovensko, které vstoupilo do EU teprve nedávno, rovněž odmítlo podpořit žádost Burselu a předvést diplomatickou solidaritu proti Moskvě.

V poslední době Rusko soustředilo svou pozornost na Českou republiku. Kreml se snaží upevnit své vazby s proruským prezidentem Milošem Zemanem a také „kontroverzním“ premiérem Andrejem Babišem.

„Samozřejmě, že z hlediska Moskvy může zařazení České republiky do rozšiřujícího se seznamu států a politických stran EU sympatizujících s Ruskem pouze posílit jeho pokusy podkopat snahy EU o zachování jednotné antiruské fronty,“ uvažuje autor článku. 

Podle názoru Coughlina Kreml „neuvěřitelně potěšila“ nedávná pražská schůzka vedoucích představitelů evropských populistických stran, mezi nimiž byla kromě jiných italská Liga a Rakouská strana svobody. Tato aliance, jejíž zástupci jsou spojováni s Moskvou, doufá, že získá dostatečný počet míst ve volbách do EU, aby mohla vytvořit největší parlamentní blok.

Perspektivy toho, že Brusel bude muset soupeřit s aliancí evroských států a politických stran s „proruským programem“, vyvolává vážné znepokojení západních bezpečnostních úřadů a odborníků v oblasti bezpečnosti. Obávají se, že vytvoření podobné aliance může oslabit důležité instituce včetně NATO a také negativně ovlivnit sdílení zpravodajských informací.

 Jak uvádí autor článku, už existují příklady toho, jak se proruští členové EU pokoušeli zmařit pokusy Bruselu o zachování sankcí zavedených proti Rusku jako odověď na připojení Krymu v roce 2014.

„Například maďarský premiér nazýval tato omezení ,výstřelem do vlastní nohy’. A pokud, což je pravděpodobné, zlověstné pokusy Ruska ovlivnit výsledky voleb do EU naplánovaných na příští měsíc přinesou ovoce, bude EU ještě více nucena zaujmout smířlivější postoj vůči Kremlu,“ uzavírá Con Coughlin.