Poznámka: Po krátkém úvodu v ruštině již rozhovor probíhal česky. Rozhovor je oproti videonahrávce zkrácen.

„Jsem placen za boj proti zlu.“ (Pepa Nos)

„Můj svět je koncentrovaný do nekonečně malého bodu před Velkým třeskem. Hmota a čas se dají zredukovat na nekonečně malý bodík. A v tom jsem já. Jsem toho majitelem. Jsem toho součástí.“ (Pepa Nos)

„Nehledám nikoho, protože hledám všechny. Nevím nic, protože vím všechno, nejsem nikdo, jelikož jsem každým.“ (Pepa Nos)

Folkový písničkář a člověk mnoha talentů Pepa Nos pro Sputnik ČR.

Všimli jsme si, že jste byl na mítinku politika Tomia Okamury a že jste spojen s SPD. Proč se chcete exponovat v politice?

Svoboda, přímá demokracie.

Platí dnes v ČR takové pojmy jako je demokracie a svoboda?

To záleží. Jak pro koho.

Kdybychom srovnali, jak se žilo dříve, s tím, k čemu dochází dnes – v čem je rozdíl?

Inteligentní lidé se mají dnes lépe. Hloupí se měli lépe dříve, při tehdejším komunistickém režimu.

Pokud bychom odlišili české pojmy jako vychytralost a chytrost, jak se to do vašeho konceptu promítá?

Vychytralý je člověk hloupý. Chytrý je člověk, který se blíží inteligenci, ale může udělat fatální chyby. Nejlepší je, když je člověk inteligentní. Nejlepší je, když je inteligentní s duchovním zázemím. Tam je pak absolutní hodnota.

Pokud je to dnes lepší, proč vstupujete do politiky. Je potřeba ještě něco prosadit?

Teď je nutné prosadit původní význam slov, která se podařilo převrátit. Černé je bílé, bílé je černé. Musíme ten žebříček hodnot zase dát tak, jak má být. Kvalitní musí být nahoře, podřadné má zůstat dole.

Koho je dnes více? Chytrých či hloupých? Říká se: „Jména hloupých na všech sloupích (sloupech)“. Mnoho lidí kandiduje do parlamentu EU, každý se chce zviditelnit?

Dělám si své vlastní analýzy. Mně to vychází +/- 80 % lidí inteligentních, 20 % hloupých. Osobně bych dal přednost tomu, že tu je drtivá většina inteligentních lidí. Dříve či později nutně převálcuje ty naprosté hlupáky.

Pokud bychom vzali v potaz vaši písničkářskou tvorbu, která reaguje na svět, jak vás přijímají lidé dnes a jak vás přijímali v minulosti? Kdy byla větší poptávka po folkových písních?

V podstatě mě přijímají stejně dnes jako dřív. Byl jsem v kavárně, kde se setkali Le Penová, Geert Wilders atd., kam jsem byl také pozván. Tam na mě třeba nespokojenci nebučeli. I mí současní nepřátelé si dávají pozor, aby mě nenaštvali. Oni cítí, že jako bojovník proti komunismu jsem vyfutrovaný ozbrojenou mocí. Jako bojovníka proti komunismu mě ocenilo ministerstvo obrany, což je ozbrojená moc. Nedostal jsem to od ministerstva vnitra, což je moc, pejorativně řečeno, spíše fízlující.

Když jste dostal něco od ministerstva, o čem hovoříte přesně?

Dostal jsem titul účastníka boje proti minulému režimu. Dostal jsem to osobně od Karly Šlechtové, ministryně obrany. Dali mi za to peníze a dávají mi je každý měsíc. Jsem v podstatě placený bojovník se zlem, když to vezmeme z gruntu. Jsem placený ozbrojenou mocí.

Jistě byli lidé, kteří v minulosti byli odvážní. Teď je mnoho mladých, kteří se snaží připsat si zásluhy, které patří vám, tedy těm, kteří se stavěli tehdy na odpor. Nejsme svědky zneužití boje proti komunismu?

V každé době jsou lidé, kteří se nechají strhnout svým nadšením. V tom nevidím problém. Dá se zjistit, že někteří (kritici) tenkrát „kakali“ do plínek. To bych neřešil.

Vy jste bojovníkem za svobodu proti komunistickému režimu. Všiml jsem si v médiích, jak jste se postavil na obhajobu Jarka Nohavici, když se jej pokusili v našich časech lustrovat… Dnes to málem vypadá, že každý kolaboroval s STB.

Některé věci se staly v pravěku a jsou z nich trilobiti. Jiné se nestaly tak dávno. Jako tajný agent CIA mám spoustu informací. Vím, že Jarka v roce 87 lámali STBáci ke spolupráci. Dali mu pěstí. To samozřejmě málokdo ví, že. Kdyby se to stalo v mém případě, asi bych se bránil a kdovíjak bych skončil. STBáci se mě pokusili čtyřikrát zabít. Protože mám vyšší ochranu, vždy jsem přežil. Jednou mi poškodili auto. U Jarka si umím představit, že když dostal pěstí, tak si řekl: „Nemám tohle zapotřebí, abych dostával pěstí…“ Stejně to bylo nezákonné i podle tehdejších bolševických paragrafů. Tyhle kecy ať si každý už dneska strčí za klobouk, že ti lidi měli být tehdy hrdiny až na půdu. Spousta lidí z té doby skončila mrtvých. Vezměme si Pavla Wonku. Kvůli tomu, že měl zásadní postoj. Ne každý se nechá zabít. (Po revoluci proběhlo vyšetřování Wonkova případu, bez výsledku, viz idnes.cz z 25.4.2008, pozn. red.)

Tak jste agentem CIA?

Podal jsem tam přihlášku. Trump mi posílá dva e-maily denně. Tak nějak to funguje. Informují mě, co se děje v Bílém domě.

Co tam mají nového?

Dneska jsem se na to kvůli tomuto rozhovoru koukal. Snad bych mohl i odcitovat, co mi to Trump dneska poslal… Demokratická bažinatá struktura neuznává, že existuje přistěhovalecký problém v současných USA. Na hranicích tam mají tisíce migrantů, kteří se chtějí dostat do Ameriky (USA). Demokrati říkají, že to neexistuje. Že nebudou řešit tento problém. Takhle mě dnes informovali.

Trumpovi se vyčítá, že prý spolupracuje s Ruskem. To má být nějak špatné?

Mainstreamová média bušila do Trumpa, že to je Putinův agent. Pak se zjistilo, že to je vycucané z prstu. Já jsem také agent Kremlu, agent BIS, jsem agentem každého, kdo za něco stojí.

Zpíváte, že máte vysílačku v nosní dírce. Co dnes? Nevejdou se už za nehet?

Je pohodlnější používat HUAWEI. Jsem agentem HUAWEI, jsem dangerous a jsem zlej…

Kromě skládání písniček jste složil, resp. postavil jste dům vlastníma rukama… Jak vypadá váš tvůrčí svět? Svět Pepy Nose?

Můj svět je koncentrovaný do nekonečně malého bodu před Velkým třeskem. Hmota a čas se dají zredukovat na nekonečně malý bodík. A v tom jsem já. Jsem toho majitelem. Jsem toho součástí. Nemůže vás nic vyvést z míry. Ani předstírání dobra, ani předstírání zla.

Vědomí singularity před Velkým třeskem implikuje to, že znáte odpovědi na klíčové otázky. Jaká je pro vás základní existenciální otázka?

Co a kdo jsem? To je klíčová otázka. Má se na ni odpovídat v duchu. Odpovědí je vám, že vám zavolá nějaký Vladimír Franta s tím, že s vámi udělá rozhovor, že jste zajímavý.

Uspějete-li v parlamentu EU (SPD), o co budete usilovat?

Politicky jsem byl aktivní už na divadle v Karafiátových broučcích. Tam jsem dělal pavouka. Spřádal jsem sítě, do kterých jsem chytal. Osminohý pavouk žere ostatní šestinohý hmyz. Už tehdy jsem měl veřejnou roli. Dostal jsem za to čokoládu. Veřejnou osobou jsem od čtyř let, která se pohybuje ve veřejném prostoru. To činím dodneška.

Dá se to konkretizovat? Prozradíte?

Buďto svoboda, nebo otroctví. Buď přímá demokracie, nebo pokřivená demokracie. Ať si každý vybere. Pojmy jsou naprosto jasně dané. Převracet pojmy – to vede do pekel.

Tomio Okamura má slogan, že si přeje Evropu, nikoli Brusel. Napadá mě, co kdyby se EU integrovala na úrovni okresů? Aby se potlačily národní státy, míní-li to EU upřímně? Pokud to tak nepůjde, asi má Okamura pravdu, že je třeba zachovat národní státy. Chápu to dobře?

Historicky jsme byli pořád pod něčí nadvládou. Pak najednou přišla svoboda. A? Máme být zase pod nadvládou Bruselské pr***e plné kulturních buranů? Máme se klanět hlouposti a debilnosti? Rozhodování o tom, mám-li trhat toaletní papír tím či oním způsobem? To je nepřijatelné.

Ruský spisovatel Radičšev napsal román Cesta z Petrohradu do Moskvy, v němž se v kapitole Podbřezí řeší otázka, zda se má člověk na WC utírat levou či pravou rukou.

To je přesně ono. EU dělá tohle.

On byl ale spisovatel. Byla to licence autora. EU by to skoro mohla myslet vážně. Naši politici se podbízejí Bruselu, někteří tedy. Národ si pak říká něco jiného. Znamená to, že těch vašich 20 % jsou naši politici? Národ pak představuje oněch 80 %?

Je to otázka frekvencí a vibrací. Je to v luftě. Jako dítě jsem slyšel pípat Sputnik na vlastní uši, když nám přelétal nad hlavou.

Vy jste snad jen viděl ten Sputnik (družici)…

Viděl jsem a slyšel Sputik pípat. Je to pravda. Otázka je, co se vlastně stalo. Má sestra si myslela, že jsem blbej. Jsem člověk, který prostě dovede vnímat vysoké frekvence. Slyšel jsem, co jsem slyšel. Ostatní to museli chytat na amatérská rádia. Když Sputnik zaletěl za obzor, přestal jsem vnímat jeho signál. Chci tím, říci, že existují některé věci, které se projevují tak, že tomu ostatní nevěří, ani kdyby chtěli. Důkaz nemůžu předložit. Člověk musí poslouchat intuici při posuzování toho, co je možné a co není možné. I náš rozhovor jsou vibrace. Všechno jsou síly. Všechno jsou energie. Když se to dnes pochopí, přesně se ví, jak co funguje, jak se co vyvíjí, jaké to bude mít další pokračování.

Jsou naši politici schopni transcendencí?

Jak kdo. Tomiovi Okamurovi to jde dobře. Jinak já sám jsem certifikovaný jogín.

Jak může být obyčejný český občan obohacen onou singularitou, jógou, čakrami? Chodit volit či na hodiny jógy?

Hovoříme o otázce štěstí. Má se dělat obojí. Musíme chodit nejen na jógu, ale i k volbám. Důležité je si správně vybírat. Někteří naši politici si svobodně vybrali hloupost. Bůh nás stvořil dokonale. Máme možnost se podle toho zachovat. Člověk nesmí kazit vlastní dokonalost tím, že se zřekne sebeanalýzy. Každý musí jít do hloubky své existence, což každému nutně přinese kýžené odpovědi o podstatě jeho vlastního bytí. Když se ptám, tak se dozvím. Když se neptám, tak se nic nedozvím. Tyto otázky se ale nesmí přehánět. Proto musí nastoupit komediant, šašek Pepa Nos, který zazpívá, že je agentem CIA a že je nebezpečný a že je zlej. Všichni tomu rozumí. Je to umělecká zkratka ve vyjádření, která vede ke zdroji. Ne vše lze chápat akademicky.

Ukážete nám vaše CDéčko a knihu Josefovy Vánoce?

Mé CD má název Každý chvilku tahá pilku. Za tento slogan se na mě zlobili během minulého režimu. V knize je rozebrán aspekt Božího narození a jak se promítá do života každého člověka. Je to od běžných příběhů, až po science-fiction.

Pokud byste se Boha mohl na něco zeptat. Na co byste se zeptal?

Jak se dnes, hochu, máš?

Děkujeme za rozhovor.

Závěrem: Pepa Nos získal roli i v Hollywoodu, psal se rok 2004. Film se jmenuje Kletba bratří Grimmů. Pepa Nos říká, že na základě i závisti vznikla snaha jej v mainstreamu pomlouvat jako estébáka. V reálu se to projevuje tak, že mu knižní domy neberou knihy. Pepa Nos je proto svým vlastním vydavatelem.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce