„Kdyby se něco takového mělo stát, chtěl bych určitě pracovat v oblasti bezpečnosti, protože máme-li se jako občané EU cítit v EU jako ve svém domově, musíme se v ní cítit bezpečně. Já po několika cestách do některých starých zemí EU mohu říci, že jsem se tam bezpečně necítil. A když vnímám roli bezpečnostních složek v rámci EU, a můžeme třeba mluvit o Frontexu, tak vidím, že EU vůbec nepočítala s nějakými možnými bezpečnostními problémy. V současnosti to neumí řešit,“ uvádí politik.

„Takže zřejmě budeme muset dojít k tomu, že budou povolány národní armády, které pod štítem EU budou schopny bránit vnější hranici EU,“ tvrdí.

Ondráček na tuto skutečnost pohlíží jako na ochranu evropských hranic, nikoli jako na monitorování prostoru a lov migrantů usilujících o nelegální vstup do prostoru EU. Jinak se dle něj situace totiž nepohne.

Kandidáta do EP prý v tomto ohledu nejvíce trápí situace u všech bezpečnostních sborů, konkrétně jejich personální stavy, administrativní přetíženost, materiální vybavení, ale i vnitřní stav podřízenosti a nadřízenosti.

„Tam, kde se cítíme bezpečně, rozvíjíme svůj další život na úrovni společenské, kulturní, sportovní. Pokud bychom měli zůstat součástí EU, tak Evropa musí být bezpečná. A já ji v současnosti jako bezpečnou necítím, a to s ohledem na bezpečnostní chyby ve starých státech EU,“ říká člen Komunistické strany Čech a Moravy.

Zdeněk Ondráček celou věc uzavírá tím, že nakonec může dojít k logickému rozpadu EU a k vytvoření nového uspořádání zemí. Osobně tento scénář vidí jako platformu států Visegrádu rozšířenou o Rakousko, případně o některé státy bývalé Jugoslávie, možná Bulharsko, Rumunsko apod.