Uvádí se, že Moskva kupuje zlato, aby snížila svou závislost na americkém dolaru, a to v případě, že by došlo k rozšíření sankcí ze strany USA.

Na druhém místě v tomto žebříčku se umístila Centrální banka ČLR, která se také snaží diferencovat svá aktiva. Na pozadí napjatých vztahů s Washingtonem tak rovněž směřuje k odmítání amerického dolaru.

Na začátku roku 2019 patřily k nejaktivnějším kupcům zlata také země jako Turecko, Kazachstán, Ekvádor, Katar a Kolumbie.

Světové centrální banky navíc překonaly šestiletý rekord v nákupu zlata za stejné období – 145,5 tun. To je o 68 procent více, než tomu bylo na začátku roku 2018.

Ruské nákupy zlata

Ruská banka zvýšila v minulém roce rezervy monetárního zlata o 14,9 %, tedy téměř o 275 tun na 67,9 milionů uncí (přes dva tisíce tun). V průběhu roku ho pravidelně nakupovala pro doplnění zlatých a valutových rezerv s ohledem na všechna rizika, včetně těch finančních, ekonomických a geopolitických.

Například v minulém roce, poté, co Washington zavedl protiruské sankce, začala Centrální banka prodávat americké státní dluhopisy. Na začátku podzimu roku 2018 se tak investice snížily, a to z původních 176 miliard dolarů v roce 2010 na pouhých 14 miliard.