Švédský think tank Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) na konci minulého měsíce zveřejnil nejnovější zprávu o světových vojenských výdajích. Z první pětky poněkud překvapivě vypadlo Rusko, které kvůli těžké hospodářské situaci loni zaznamenalo meziroční pokles obranných výdajů o 3,5 %. Naproti tomu USA a Čína na armádě šetřit nehodlají a jejich obranné rozpočty lámou rekordy.

Obranné výdaje Spojených států vzrostly o 4,6 % a dosáhly 649 miliard dolarů, zatímco Čína zaznamenala meziroční růst o 5 % a její obranné výdaje činí 250 miliard dolarů. K meziročnímu růstu čínského rozpočtu dochází již 24. rok v řadě.

Růst námořní aktivity

Kromě růstu obranných výdajů lze zaznamenat i četná vojenská cvičení v geostrategicky významných regionech. Od konce dubna například probíhá společné cvičení námořních sil Ruska a Číny u východočínské provincie Šan-tung. Cvičení, které je naplánováno na období mezi 29. dubnem a 4. květnem, odstartovalo jen den poté, co dvě americké válečné lodě propluly Tchajwanským průlivem.

Během námořní přehlídky, která se konala dne 23. dubna u příležitosti 70. výročí vzniku čínského námořnictva, Peking představil několik zbrusu nových válečných lodí, mezi kterými byl torpédoborec typu 051. Tomu na přehlídce velel čínský prezident Si Ťin-pching.

Pět dní po přehlídce FT zveřejnil rozhovor s šéfem amerických námořních operací, admirálem Johnem Richardsonem, který varoval Peking, že Spojené státy budou přistupovat k čínské pobřežní stráži a rybářským lodím, které se v Jihočínském moři údajně dopouštějí provokací, jako k regulárnímu čínskému námořnictvu. Jak uvádí analytická agentura Stratfor, Spojené státy tímto rozhodnutím zvyšují sázky ve hře o Jihočínské moře a s tím roste i vojenská konfrontace mezi oběma velmocemi.

Pokud se v budoucnu Číně podaří získat kontrolu nad Jihočínském mořem, pak bude projekce moci Spojených států mezi Tichým a Indickým oceánem přes Malacký průliv značně ztížena, čímž dojde i k omezení přístupu k Perskému zálivu a jeho ropě.