ČT do pořadu pozvala například bývalého eurokomisaře a premiéra Vladimíra Špidlu, bývalého eurokomisaře a diplomata Štefana Füleho, bývalou zástupkyni ČR ve Světové bance Janu Matesovou a expremiéra a moderátora Mirka Topolánka.

V relaci například zaznělo: „Považoval jsem to za cíl, který rozhodne o naší budoucnosti, dá nám velké možnosti, dá nám skutečně nástroj, abychom se stali větším pánem svého osudu než doposud,“ řekl bývalý eurokomisař Špidla k otázce o referendu.

Web ČT24 při té příležitosti oslovil také ekonomku Markétu Šichtařovou, která fungování Evropské unie často kritizuje. Šichtařová uvedla, že základní ekonomické principy, na nichž EU byla původně postavena, platí, ale jsou stále více potlačovány.

„Aby EU byla vitálním projektem, museli bychom se vrátit o nějakých patnáct nebo aspoň deset let zpět. Jinými slovy, pro svou životaschopnost by EU měla přestat uvažovat o jednotné armádě, o společné daňové politice, o společné zahraniční politice, měla by důrazně chránit vnější hranice, měla by se vrátit k systému hlasování před Lisabonem, měla by výrazně zredukovat dotační politiku, a to včetně zemědělské oblasti,“ radí ekonomka.

K současné migrační krizi pak Šichtařová dodala, že migrace má relativně „jednoduché“ řešení ex ante. A tím je dokonalá a nekompromisní ochrana vnějších hranic před ilegální migrací, a to bez ohledu na to, kolik to stojí. Podle ní je to zkrátka nutnost.

„Je to nezbytný výdaj a nemá smysl o něm diskutovat. Jinak to časem bude stát nesrovnatelně víc. Pokud jde o řešení ex post problémů, které již vznikly, to už dobré řešení nemá, tam existují jen řešení špatná a horší,“ myslí si Šichtařová.

Ekonomka ohodnotila i projekt společné měny ve státech Evropské unie. Uvedla, že se měna už zvrhla v politický manifest a nepomáhá žádné zemi, jen s výjimkou Německa. Euro dle jejího názoru mělo zůstat v „optimální měnové zóně“, tedy v Německu, Beneluxu a možná Rakousku.