V rozhovoru s německou tiskovou agenturou poznamenala, že v situaci, když se země postupně zříká uhlí a jaderné energie, má plyn pro SRN stále větší význam, píše Bild.

„Není důležité, zda je to dnes naše hlavní priorita nebo ne, ale tento projekt podporujeme,“ prohlásila Krampová-Karrenbauerová a poznamenala, že v průběhu výstavby plynovodu již byly realizovány četné investice.

Politička zároveň přiznala, že realizace projektu vzbuzuje obavy u řady zemí, včetně Polska a Ukrajiny. Pro Ukrajinu je tato otázka citlivá, jelikož se Kyjev obává ztráty velkých příjmů z tranzitu ruského plynu. Právě to totiž bylo pro ukrajinskou stranu vždy jakousi „pojistkou“ a pomocí. Šéfka CDU v souvislosti s tím uvedla, že Merkelová chce dosáhnout jistých záruk pro Kyjev, pokud jde o zachování tranzitu.

Nehledě na postoj Krampové-Karrenbauerové jsou mezi křesťanskými demokraty i takoví, kteří nejsou vůči plynovodu Nord Stream 2 tak loajální. Jde například o Manfreda Webera, který se uchází o post předsedy Evropské komise. V případě, že ve volbách zvítězí, hodlá využít svůj vliv k tomu, aby změnil politiku vůči danému projektu.

Dne 15. dubna členské státy EU schválily dodatky k Plynové směrnici EU, které rozšiřují pravomoci Bruselu v oblasti kontroly námořních tras. Od nynějška tak mají plynovody z třetích zemí vedoucí přes výsostné vody EU odpovídat pravidlům, která dosud platila pouze pro pozemní plynovody. Dodatky také vyžadují, aby byl provozovatel Nord Stream 2 nezávislý na Gazpromu, a aby 50 % kapacit plynovodu bylo ročně rezervováno pro plyn od nezávislých dodavatelů.

Odborníci však vidí na dodatcích zákona také pozitivní věc. V souladu s nimi má totiž všechna rozhodnutí o projektu přijímat Německo, které je první zemí odebírající palivo tímto plynovodem.

Výkonný ředitel společnosti Nord Stream AG, která je provozovatelem plynovodu Nord Stream 2, Mattias Warnig sdělil, že nové body Plynové směrnice EU mohou ohrozit termíny realizace projektu. Dodal také, že by se společnost v takovém případě mohla obrátit na soud. Ve společnosti rovněž zdůraznili, že odložení spuštění plynovodu není pro nikoho výhodné, jelikož nedostatečný přístup k levnému zemnímu plynu zvýší jeho cenu v celé Evropě.

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování Severního proudu 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.

Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.

Německá kancléřka Angela Merkelová nejednou uvedla, že Berlín považuje projekt Severní proud 2 za komerční, avšak zároveň uvedla, že jeho realizaci nevylučuje zachování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Německý ministr zahraničí Heiko Maas dříve prohlásil, že se jedná o komerční projekt a že žádná ze zemí nic nezíská tím, když se ho německé nebo jiné evropské společnosti vzdají.

Ruská strana také opakovaně uvedla, že projekt je zcela komerční. Rovněž poukázala na to, že nepředpokládá zrušení tranzitu ruského plynu do EU přes Ukrajinu.