„Evropské země již prohlásily, že jsou proti tomu. Na druhém jednání kontaktní skupiny si za tím pevně stály. Ano, Spojené státy zůstanou ve skutečnosti samy,“ řekla a dodala: „Kolumbie prohlásila, že je ochotná pomoci, a zatím známo, jaká bude pozice Brazílie.“
Calderaová rovněž vyzvala mezinárodní společenství, aby vyvodilo závěry z toho, co se dnes děje.
„USA si dělají, co chtějí. Dokonce i když vyhlásíte válku, existuje alespoň nějaký rámec, v němž něco dělat můžete a něco ne. USA ale porušují všechno, jak mírový režim, tak režim války. Domnívám se tedy, že je v zájmu všech zemí stanovit rámec tomu, co dělají USA. Protože, když tohle dělají dnes s Venezuelou, zítra to mohou dělat s kýmkoli jiným. Tyto jednostranné akce porušují mezinárodní právo a mohou se zítra dotknout kohokoli,“ zdůraznila.
„Je nutné ukončit tuto blokádu a přestat dělat z Venezuely hlavní mezinárodní problém. Na světě jsou přece důležitější globální problémy, které si vyžadují pozornost, než otázka, kdo je prezidentem Venezuely. Měly by se raději zabývat svými vlastními problémy než zasahovat do záležitostí země, která potřebuje jen to, aby byla zajištěna její nezávislost a aby o své budoucnosti rozhodovala sama bez zasahování zvenčí. Prostě chci, aby bylo mé zemi dovoleno existovat,“ řekla závěrem diplomatka.
Dne 21. ledna začaly ve Venezuele hromadné protestní akce proti prezidentovi Nicolasovi Madurovi. Stalo se tak brzy poté, co složil přísahu. Šéf opozice Juan Guaidó se tehdy sám prohlásil za prozatímního prezidenta Venezuely. Řada západních zemí v čele s USA jeho krok uznala. Maduro však předsedu parlamentu označil za loutku USA.
Rusko, Čína, Turecko a řada jiných zemí podpořily Madura jakožto legitimního prezidenta. V Moskvě označili prezidentský status Guaidóa za neplatný.