„Putin nebude stát stranou a čumět, pokud se do něj NATO pustí.“ (H. Blaško)

„Měl jsem vztek, když ti blbečci 25. 4. na demonstraci pískali a řvali […] když mi někdo nadává do fašistických k**ev, to už je prosím pěkně moc…Ti [řvoucí] hoši a děvčata si tam jistě přišli vydělat svůj danajský groš. Byl jsem se podívat v Terezíně a Osvětimi. Dýchla na mě hrůza. A ti řvouni mi budou nadávat do fašistů?“ (H. Blaško reaguje na odpůrce mítinku SPD na Václavském nám. z 25. 4. 2019)

„Jsem Čech, jsem na to hrdý. Máme krásnou zemi. Dělám vše pro to, aby to tak zůstalo […] Nechci zde vidět mrtvé jako ty ze Srí Lanky, nebo aby nám tu někdo podpaloval Katedrálu sv. Víta. Tyto jevy u nás nebyly a prostě tu nemohou být. Všichni jsme pro to povinni udělat všechno.“ (H. Blaško)

„Ta dáma (Angela Merkelová) tvrdí, že se máme v Evropě vzdát své suverenity ve prospěch EU. Kdo EU pak povede. Ona? To chtějí Němci? Francouzi? Nebo kdo to vlastně chce?“ (H. Blaško)

Genmjr. – v. v. Ing. Hynek Blaško citoval přední české literáty Zdeňka Pluhaře, Karla Čapka i Jana Wericha. Synteticky vzato: ať už osud člověka zavane kamkoli, normální člověk je srdcem a duší tam „kde hrál v dětství kuličky či prožil první lásku“. (Hynek Blaško cituje ze vzpomínek Jana Wericha). Započal úvahu tím, že mladá generace zřejmě nechápe dějinné souvislosti a v rámci svého mladického aktivismu si nechává platit, aby na veřejnosti vyjadřovala radikální přesvědčení, ke kterému nemá žádný jiný osobní vztah. Připomněl, že vyšlo najevo, jak si ekologičtí aktivisté na Šumavě nechali zaplatit, že se přivazovali ke stromům. Jedna paní z publika přisadila, že se platilo i Václavu Havlovi, aby seděl v kriminále. Hynek Blaško kontroval v tom smyslu, že si tohle musí bývalí disidenti vyjasnit sami mezi sebou. (Nedávno nám poskytl rozhovor bývalý disident Karel Srp, který vzpomínal na to, jak bachaři měli zvláštní péči o zdraví Václava Havla, jak mu v base vytvářeli snesitelnější podmínky).

„Lidé jako Marine Le Pen či Matteo Salvini a další, stejně naladění, by měli urychleně zvrátit vývoj [migrace] v Evropě.  Je nebezpečné, když moc získává takový póvl, jaký je tam nyní. Tragédie evropských národů se každým rokem prohlubuje.“ (H. Blaško naráží na Jan-Claude Junckera, často působícího podroušeně)

Z debaty již v úvodu vyplynulo, že Češi jsou nejednotní ve vnímání historie, nepanuje shoda stran současné politické situace. Fakt, že se musí čelit problémům migrace, musí být řešen. Vnímavý divák si musel všimnout, že problém migrace je zneužíván některými odpůrci SPD a některými příslušníky mladé generace tak, že obviňují SPD z nacismu, sami přitom sotva chápou, co slovo nacismus znamená. V horším případě přijdou na Václavák, spustí pokřik. Tragické by bylo, pokud si za to skutečně nechají zaplatit. Toto je kontext, k němuž se vyjadřoval pan generálmajor Blaško.

„Podle současných „vejšplechtů“ se narodí u nás dítě a je Evropan a málem příslušník 17. dimenze pohlaví. Tak jsem Čech nebo cosi?“ (H. Blaško)

Generálmajor zastává názor, že pokud migranti někam přijdou a nedokáží se asimilovat s místním etnikem a jeho kulturou, můžou zase odejít. Když něco podobného měl říci na adresu migrantů australský premiér, ozvalo se z publika, „urazilo to EU“. Na to generálmajor odvětil: „Koho tam chcete urazit? Toho pána, který se potácí ožralý? (narážka na Jean-Claude Junckera, který při pietě málem podpálil rwandský prezidentský pár, pozn.). Z debaty vyplývalo, že se v Evropě nachylují změny, pro které je třeba novou generaci „připravit“. Zdá se, že „připravena“ asi je. Dochází k spletení pojmů. Pravda se obrací vzhůru nohama. Ti, co kritizují nacismus, jej vidí tam, kde není. Nevidí jej tam, kde je.

Že mladí nevědí, co to byl nacismus, kromě generálmajora zmínil i Zdeněk Lux z SPD. Dle jeho slov měli zkušenosti s koncentráky jeho rodinní příslušníci: „Moje teta šla do koncentráku jen proto, že podala Židům chléb.“

Lux řekl, že mladí se snad těší, až je novými technologiemi společnost očipuje (narážka také na Piráty a jejich vize digitalizace společnosti): „Něco podobného zavedl Hitler, když nechal vězňům tetovat na levou ruku číslo. Když ho vězni spletli, nebo řekli své jméno, mohli být zastřeleni nebo jít příští den do plynu.“ Lux také zmínil, že sběrných, resp. pracovních táborů v Protektorátu využívaly i šlechtické rody jako Schwarzenbergové. (Využili toho, že nebylo potřeba lidem platit za práci, pozn.). „Sběrných táborů bylo tehdy u nás více. Nejde jen o tábor v Letech, o němž se hovoří asi nejvíce.“  Podobnou myšlenku Sputniku sdělil i politolog Zbořil.

Češi v zahraničí se chovají více vlastenecky

V této části besedy se hovořilo o tom, jak bezvadně jednotní jsou Češi a Slováci v zahraničních diasporách (Petr Burda). Udržují zvyky a bez problému se stýkají. Neprojevuje se u nich partikulární nacionalismus. Jsou to Čechoslováci. Pokud by se „vlastenecky“ projevil někdo uvnitř současné ČR, mohl by být označen za „hnědokošiláka“ („nácka“). Lux řekl: „Opak je pravdou. My jsme přece ti vlastenci, protože ctíme národní kulturu a tradici. Pro naše kritiky jsou to (Velikonoce) spíše dny svátečního volna.“

Petr Burda si přisadil, že vždy v rozhlase dbal na to, aby redaktoři hovořili normální použitelnou češtinou. Nadnesl otázku jazyka. Promluvil o tom, že je škoda, že tak málo pečujeme o naše krajanské spolky v zahraničí. Přitom tyto spolky v minulosti pozitivně působily na naše domácí události (nejenom při vzniku ČSR).

Burda řekl, že kdykoli se setkal s krajany v zahraničí, i když šlo již o lidi narozené v cizině, hovořili krásnou češtinou. „Těmto lidem záleží na tom, odkud vyšli, kdo jsou.“ 

Generálmajor poté nepřímo poukázal na to, že s rostoucí mírou zpochybnění národní i identity roste nebezpečí války.

„Dnes stále někdo touží po tom, aby válka byla! Jestliže někdo stále útočí na základní atributy života, to už je příliš.“ (H. Blaško)

Generálmajor pokračoval v tom smyslu, že bylo dobře, když jsme se na sebe se Západem v době minulé dívali dalekohledy a „neskočili jsme po sobě“. Řekl: „Nechápu, jak nyní někdo může vzývat Boha atomu.“ Mínil „jisté dvě dámy“. Za Sputnik se domníváme se, že jednou z nich myslel patrně Julii Tymošenkovou, která by na Donbasu nejraději užila jaderné zbraně (Slova Tymošenkové). Druhou dámou může být politička z TOP09. Vzhledem k tomu, že generálmajor si dával dobrý pozor, aby nikoho nejmenoval, ani my nebudeme. Jen napovíme, že druhá dáma je bruneta a nosí mikádo. Hynek Blaško dodává: „Dnes stále někdo touží po tom, aby válka byla!“

„Od doby, kdy se o armádě začalo vyjednávat v divadle (trochu zjednodušujeme výrok), došlo ke zkáze armády ČR. Dnešní česká armáda už nemůže existovat mimo strukturu (deštník) NATO. Protože co dnes v ČR máme? Jednu letku Gripenů, jednu letku L-159, máme jakýsi pluk dělostřelecký, jakýsi protiletadlový raketový pluk atd. O hodnotě této [české] armády bychom mohli vést diskuse. “ (H. Blaško)

„Ten pán (Václav Havel) se měl držet slibu, že do žádného paktu nepůjdeme, že by se vojenské pakty měly zrušit. Jeden pakt (NATO) se nezrušil, (…) zajímavé je, že když se do Evropy valí běženci, NATO najednou říká, že s tím nemůže nic dělat. Hrozí zánik kultury Evropy. Vezměte si ten chrám v Paříži. Někdo zkoušel, jak hoří starý katedrální dřevěný trám. Zjistilo se, že špatně (byl Notre-Dame podpálen úmyslně?). Chybou bylo, že u nás byla zrušena základní vojenská služba. Sice lidé na ni žehrali, ale rádi na ni vzpomínali, nikdo nemohl pak říci nic špatného. Pokud k něčemu dojde (válce), profesionální vojáci budou někam přesunuti, toto území (Česko) pak bude bránit kdo? Kdo bude hlídat strategické objekty? Policie snad?“ (H. Blaško)

Během debaty se reportér Sputniku pana generálmajora optal, co je pravdy na tom, zda byly v časech ČSSR na našem území dislokovány jaderné (sovětské) zbraně. Pan generál řekl, že o tom nemá žádné informace. Dále jsme se ptali, jak by zhodnotil tezi armádního generála Petra Pavla a diplomata Petra Koláře, kteří nedávno na besedě v Knihovně Václava Havla, o níž Sputnik psal, řekli, že pokud Rusko NATO vyprovokuje, NATO že prý vojensky zasáhne. Blaško odpověděl takto:

„Dnešní Rusko již není na hliněných nohou. Kdyby se něco dělo, ruská armáda by byla s námi rychle hotová. A to nejsem rusofil! Dívám se na věci reálně. Kdo zná ruskou mentalitu, ví. Rusko je v nebývalé vojenské kondici (hypersonické zbraně). Putin nebude stát stranou a čumět, pokud se do něj NATO pustí.“

Poznámka: Během diskuze se urazila dvě mladá děvčata, když zazněla úvaha, že přijde-li chvíle a do našich armád pronikne více muslimů, že ti se prostě nebudou párat s homosexualitou atd. „Sluníčkářské“ dívky nepochopily myšlenku a měly za to, že se útočí na rasu, vyznání atd. Reportér Sputniku se jich po skončení akce ptal, zda vědí, kdy v USA skončila rasová segregace, zda vědí, co se dělo v Little Rocku. Děvčata připustila, že nevědí. Letmé povědomí měla o Martinu Lutherovi Kingovi.

Závěrem Petr Burda poděkoval mluvčím Luxovi a Blaškovi. Připomněl, že zde reprezentují SPD, které kandiduje v květnových volbách do parlamentu EU.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce