Vyvěšení Vlajky vítězství na Říšském sněmu se pro sovětské vojáky stalo mezníkem v nejtěžší berlínské útočné operaci, která předznamenala konec Velké vlastenecké války a 2. světové války. Koncem dubna 1945 se jednotky Rudé armády přiblížily k dobře opevněnému prostoru a útok na Říšský sněm začal 28. dubna.

29. dubna sovětští vojáci dobyli tzv. Himmlerův dům, který byl jen pár set metrů od Říšského sněmu. Před posledním útokem předal velitel 150. divize Vasilij Šatilov vlajku, která se stala Vlajkou vítězství, Iljovi Sjanovovi - veliteli útočné roty č. 1.

Celkem bylo vyrobeno devět vlajek podle počtu divizí 3. útočné armády 1. běloruské fronty, z nichž jedna měla být vyvěšena na Říšském sněmu.

V červnu 1945 byl hlavní symbol vítězství přepraven do Moskvy a 22. června byl uložen v muzeu. Je to obvyklá vlajka útoku, na které zpočátku byl jen srp a kladivo. Podle prezidentského výnosu z 15. dubna 1996 je Vlajka vítězství, která byla na Říšském sněmu vyvěšena v květnu 1945, spolu se státní vlajkou Ruské federace vynášena na Den vítězství k pokládání věnců u Hrobu neznámého vojína, pořádání slavnostních setkání, přehlídek vojsk a pochodů veteránů Velké vlastenecké války na Rudém náměstí v Moskvě.