Podle studie dosáhly celkové výdaje nejvyšší úrovně od roku 1988, kdy ústav začal sbírat informace o této problematice.
„V roce 2018 byly světové vojenské výdaje o 76 % vyšší než v roce 1998, kdy dosáhly nejnižší úrovně po skončení studené války,“ uvádí se ve zprávě.
Podle odhadů SIPRI činily výdaje na obranu jako celek 2,1 % světového HDP, což je v průměru 239 dolarů na osobu.
Mezi pět lídrů žebříčku patří Spojené státy, Čína, Saúdská Arábie, Indie a Francie, které představovaly 60 % světových vojenských výdajů.
Poprvé od roku 2010 vzrostly Spojené státy o 4,6 % na 649 miliard dolarů.
„Americké vojenské výdaje v roce 2018 přibližně odpovídaly součtu vojenských výdajů osmi zemí, které následovaly za Spojenými státy v hodnocení SIPRI,“ uvádí zpráva.
Podle Oda Flerana, ředitele programu SIPRI pro zbraně a vojenské výdaje, je to způsobeno implementací nového programu nákupu zbraní administrace Trumpa od roku 2017.
Podíl Číny světových vojenských výdajů činil 14 % a z 15 zemí připadá největší nárůst na Turecko (24 %).
Ve zprávě je také uvedeno, že nárůst vojenských výdajů byl pozorován v roce 2018 v zemích střední a východní Evropy.
„Náklady Polska vzrostly v roce 2018 o 8,9 % na 11,6 miliardy dolarů, zatímco náklady Ukrajiny vzrostly o 21 % na 4,8 miliardy dolarů. Vzrostly také výdaje Bulharska, Lotyšska, Litvy a Rumunska (18 % - 24 %) v roce 2018,“ je uvedeno v dokumentu.
Stockholmský mezinárodní mírový a výzkumný institut byl založen v roce 1966. SIPRI je nezávislý think-tank, který studuje konflikty, vyzbrojování, kontrolu zbraní a odzbrojení.
Prezident Vladimir Putin v prosinci 2017 oznámil, že Rusko se nezapojí do závodů ve zbrojení. Mluvčí hlavy státu, Dmitrij Peskov, v březnu 2018 řekl, že za pět let je v plánu utratit za obranné účely méně než tři procenta HDP.