Sputnik: Terorismus se stal v naší době světovým problémem. Jaký může být podle vašeho názoru nejefektivnější způsob boje s ním na mezinárodní úrovni?

H. Karzaj: Nejefektivnějším způsobem boje s terorismem je s ohledem na zkušenosti naší země spolupráce velmocí. USA a někteří jejich evropští a východní spojenci mají být v boji proti terorismu čestní. Terorismus – to je nástroj, který někteří využívají. Proto je třeba je přimět k tomu, aby to nedělali, a to není možné bez široké a poctivé spolupráce.

Co máte na mysli „poctivou spoluprácí“, a hlavně, jak jste poznamenal, „poctivou spoluprácí USA“?

To znamená, že nikdo nesmí požívat terorismus jako nástroj. Pozorujeme to v Afghánistánu. Extremismus a terorismus se staly v Afghánistánu nástroji. Na začátku našeho džihádu proti bývalému SSSR Američané a jejich spojenci cílevědomě pěstovali extremismus, který zamířili proti bývalému Sovětskému svazu. Plody této politiky sklízí afghánský lid. Pákistán dělal totéž. Nechtěl bych ukazovat prstem a někoho obviňovat, chci jenom vyslovit jednu myšlenku, že dokud se budou terorismus a extremismus užívat jako nástroje, nebude tento problém vyřešen.  Vkládám velké naděje v to, že nyní, kdy celý svět narazil na problém terorismu, budou USA a jejich spojenci spolupracovat s takovými velmocemi, jako jsou Rusko, Indie a Pákistán.

V dubnu se měl konat druhý meziafghánský dialog v Dauhá. Jak oznámila média, schůzka se nekonala z toho důvodu, že Talibové odmítli seznam delegátů ze strany afghánské vlády. Přitom schůzka, která byla uspořádána v Moskvě letos v únoru, proběhla velmi úspěšně. Proč?

Proč se konal meziafghánský dialog v Moskvě snadno a jednoduše, a proč byla schůzka v Dauhá zrušena? To je důležitá otázka. Moskevská schůzka byla svolána během 15 dnů. Zúčastnili se jí mnozí Afghánci z Afghánistánu a z jiných koutů světa. Talibové tam také přijeli. Meziafghánský dialog v Moskvě byl proveden velmi zdařile, kdežto na organizování schůzky v Dauhá měli pořadatelé 2 měsíce, avšak schůzka, kterou afghánský lid tolik chtěl a na kterou bylo vynaloženo tolik úsilí, se nekonala. Ať už byla příčina jakákoli, počítáme s co nejrychlejším uspořádáním schůzky v Dauhá.

Mohou cizí státy nějak napomoci uspořádání dalšího meziafghánského dialogu? Možná, že je třeba zvolit nějaké jiné místo, když se to v Dauhá nepodařilo?

Nesporně by měly země, které jsou zainteresované (na nastolení míru v Afghánistánu), k tomu podniknout veškerá opatření a využít všech nezbytných prostředků. Kromě meziafghánského dialogu není žádný jiný prostředek k pokroku. Nastolení míru a bezpečnosti v naší zemi není možné bez účasti velkých světových velmocí a meziafghánského dialogu. Tyto dva procesy by měly probíhat současně. Na jedné straně dialog mezi Afghánci, a na straně druhé shoda mezi cizími státy ohledně budoucnosti Afghánistánu, což se týká zejména našich sousedů - Pákistánu a Íránu. Před měsícem se konala jednání v Washingtonu mezi zvláštními zástupci USA, Číny, Ruska a evropských velmocí. V těchto dnech mají v Moskvě probíhat konzultace mezi zvláštními zástupci Ruska, USA a Číny. Doufáme, že to položí dobrý základ pro to, aby se státy, které s námi hraničí, a se kterými máme hluboké a široké vztahy, například Pákistán a Írán, zapojily do tohoto procesu. 

V těchto dnech se má v Kábulu konat Lója džirga (všeafghánská porada stařešinů (zástupců), volená nepravidelně paštúnskými kmeny pro urovnání krizových situací – pozn. Sputniku). Řada státních činitelů a také politických stran ostře kritizovala uspořádání tohoto shromáždění a označila ho za politicky angažované. Talibové, kteří jsou neoddělitelnou součástí mírového procesu, tuto poradu také ignorují. Do jaké míry bude za této situace uspořádání Lója džirgy legitimní?

Lója džirga je jedním z fundamentálních a nejzávažnějších národních nástrojů. Během mého prezidentství se svolávala pro řešení nejdůležitějších otázek. Před dvěma lety jsem navrhl prezidentovi Ašrafu Ghanímu svolat Lója džirgu s cílem zabránit vývoji krizové situace v zemi a společného hledání příčin této krize. Džirgu tehdy nesvolali, a teď ji naše vláda svolává. Lója džirga má zastupovat afghánský lid. Bude-li cílem porady nastolení míru a stability v zemi, podpořím ji. Když ale bude Lója džirga nominální, a bude využita pro nějaké jiné účely, je třeba ji brát jako zlo, protože nelze spekulovat jménem našeho národního shromáždění. V Kábulu budu mít řadu porad ohledně Lója džirgy a doufejme, že bude svolána pro blaho. Zatím ale vzniká jiný dojem: nejbližší stoupenci nynější vlády, Abdulláh Abdulláh, šéf výkonné moci, a také jiní významní političtí činitelé účast odmítli. A porada se má konat za všeobecného souhlasu a jednomyslnosti.

Jaké následky pro mírový proces bude mít tato Lója džirga? 

Tuto Lója džirgu bylo třeba uspořádat před rokem a půl, když začali Američané vynakládat úsilí v mírovém procesu. Teď jsme v polovině cesty. Mnozí, a i já sám, pochybují o tom, jestli přivede tato porada k pokroku nebo naopak k průtahům v dosažení míru. Bude lépe, když bude Lója džirga svolána po meziafghánském dialogu v Dauhá, kdy budou přijata rozhodnutí, která by mohla právě tato Lója džirga projednat. Je nebezpečí, že tato Lója džirga může vytvořit překážky mírovému procesu.

Jaká opatření je třeba podniknout, aby se prostředky vyčleňované dárcovskými zeměmi Afghánistánu vynakládaly racionálně a v souladu s účelovými položkami? Jestli je třeba zřídit jakýsi dozorčí orgán pro kontrolu rozdělení a vynakládání prostředků, anebo je třeba modifikovat činnost již existujících orgánů?

Mechanismus je samozřejmě nutný, jeho vytvoření bude ale možné teprve když bude v Afghánistánu nastolen mír a bezpečnost. Ale také země, které nám vyčleňují prostředky, to musí dělat poctivě. Tedy nesmí to být tak, že stát vyčleňuje prostředky Afghánistánu, a ty se tam nedostanou.

Orgány, které rozdělují a kontrolují vynaložení příjmů, mají být domácí nebo zahraniční?

Orgány, které rozdělují a kontrolují vynaložení příjmů, mají být samozřejmě domácí. Dárcovské země mají nesporně právo vědět, na co a jak se tyto prostředky utrácejí.

Jaká opatření je třeba podniknout k tomu, aby se bohaté přírodní zdroje Afghánistánu správně využívaly a nerozkrádaly se?

Zdravá mentalita, správné plánování, a také poctivá spolupráce se zahraničními soukromými společnostmi. Znovu se vracíme k situaci v zemi. To všechno bude možné, když bude mír a klid, když bude vláda kontrolovat celé území Afghánistánu, když budou úřady moci kontrolovat, prozkoumávat a správně využívat přírodní zdroje, když se budou uzavírat smlouvy se soukromými společnostmi. V podmínkách války není možné využívat přírodních zdrojů správně.