Uvádí se, že v Česku v roce 2016 zaniklo 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím o velikosti do 50 metrů čtverečních, v roce 2017 skončilo 1082 venkovských prodejen a loni jich zavřelo 513.

Důvodem toho trendu je to, že obchody jsou málo navštěvované a tržby jsou slabé. Lidí ve vesnicích nepřibývá, do práce musí dojíždět, většina z nich si tak nakoupí cestou z práce v  supermarketech.

Situaci pro tento typ obchodu zkomplikovala nutnost zvyšování minimální mzdy a náklady na EET.

Úbytkem vesnických prodejen nejsou nadšeni starší obyvatelé a  turisté. Nemají z toho velkou radost ani ekonomové. Podotýká se, že z celkového počtu 513 prodejen uzavřených v loňském roce patří 465 provozoven mezi samostatně vedené, tedy nezávislé živnosti. V důsledku jejich uzavření končí i pracovní příležitosti.

Nelze zapomínat ani na to, že na vesnici má obchod daleko větší společenský význam než ve městě. Není to jen místo pro nákup, je to  určité komunitní centrum, kde se lidé scházejí, stejně tak jako hospoda či škola.

Dále se uvádí, že potíže s obchodní obslužností venkova se týkají především obcí do 1000 obyvatel, kterých je v Česku 4872, a je součástí širšího problému zachování života na venkově.

„Bez pomoci má pramalou šanci přežít,“ komentuje situaci předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.

Některé kraje v reakci na tento trend začaly implementovat grantové programy na podporu venkovských prodejen.

Další variantou, jak zachovat malé obchody, jsou tzv. franšízové sítě. V takovém případě prodejny se spojují, dodávají se tam moderní technologie, navíc se racionalizují sítě dodavatelů.

Takovým malým obchodům se pak sníží nejen počet dodavatelů, ale také administrativní zátěž. Navíc nižší nákupní ceny zároveň znamenají možnost navýšení obchodní přirážky.

Na závěr se zdůrazňuje, že hlavním klíčem k ekonomické optimalizaci je zejména propojení prodejny s centrálním softwarem a celková elektronizace provozu: elektronicky je možné přijímat faktury, vyřizovat reklamace, vratky zboží a evidovat ceny.