Slováci jsou před námi o koňskou délku. To je jasná věc. Nebereme, že mají vyšší hory. Tatry jim nadělila příroda. Jim a Polákům. Slováci jsou napřed v politické oblasti. Kde jsou ty časy, kdy jsme na Slováky hleděli z patra? A teď? Už dávno platí eurem a patří tedy do užšího klubu Evropské unie. Nemusí to být vždy výhodné, obzvlášť když musíte platit za řecký šlendrián. Platí však, že mají větší moc v unii než Česko.

Teď do toho ta Čaputová. Slovensko bude mít od června první prezidentku v dějinách své země. Poté, co už Slováci měli první premiérku. Aktivistka Čaputová letos v březnu s přehledem porazila mnohem zkušenějšího diplomata, místopředsedu Evropské komise a unijního komisaře pro energetiku Maroše Šefroviče.

Bylo by zbytečné rozebírat, čím Čaputová okouzlila Slováky. Sputnik už o tom článek přinesl, netřeba dalších slov. Pojďme se podívat na to, proč Česko na svou prezidentku stále čeká.

Do boje o Pražský hrad od dob nezávislosti Česka vytáhlo hned několik vážených dam. Jméno Marie Ctiborové dnes už nic nikomu neřekne, ale v roce 1993 se umístila na druhém místě. Za Václavem Havlem a před Miroslavem Sládkem. Vítězství jí uniklo o 60 hlasů poslanců.

Na souboj Klaus versus Moserová versus Zeman v roce 2003 si možná některý z našich čtenářů pamatuje. V prvním kole vypadl Miloš Zeman, to se dnes stěží dá představit, a členové parlamentu rozhodovali mezi bývalým premiérem a známou lékařkou. Ani jeden z kandidátů nedostal potřebný počet hlasů. Kdo vyhrál další hlasování, víme.

Nemůžeme nevzpomenout ani Janu Bobošíkovou, známou novinářku, která jako kandidátka KSČM zasáhla do prezidentských voleb v roce 2008, aniž by se jich ve finále zúčastnila. Díky tomu, že se vzdala kandidatury, byl podruhé zvolen Václav Klaus.

Dále nic. V roce 2013 tři kandidátky dohromady nezískaly ani 11 procent hlasů. Loni pro jistotu proti Miloši Zemanovi nekandidovala ani jedna žena. Proč? Chybí Česku ambiciózní ženy?

Sám prezident Zeman řekl v rozhovoru pro televizi Nova, že by mu nevadilo, kdyby ho na Pražském hradě vystřídala žena. O koho by mohlo jít? Ženy mlčí, ale něco naznačují sociologické průzkumy. Podle agentury CVVM, která zkoumala důvěru Čechů k politikům, si nejlépe vede ministryně financí Alena Schillerová, ministryně sociálních věcí Jana Maláčová a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Má to háček. Všechny tři zmíněné dámy nezná přinejmenším třetina republiky. Další Češi jim více nebo méně nedůvěřují. Ombudsmance Šabatové nedůvěřuje 36 procent lidí, ministryni Maláčové 28 procent lidí a pokladní Schillerové 27 procent lidí. Z ani jedné Čaputová rozhodně nevyroste.

Kdo by se hodil na Pražský hrad? Zkusme jít podle zahraničního modelu. Nominujme si jednu političku, jednu aktivistku a jednu komediantku. V diskuzi pod článkem můžete napsat, co na nominaci říkáte, anebo napsat jméno ženy, kterou byste rádi viděli jako první prezidentku.

V roce 2011 se v Brazílii stala první prezidentkou Dilma Rousseffová. Na dráhu profesionální političky se vrhla koncem 70. let. Probojovala se do parlamentu a vedla ministerstvo energetiky. Česko má také profesionální političku, která neopouští politické výsluní a byla spřízněna s bývalým prezidentem: Miroslavu Němcovou. Němcová nikdy žádné ministerstvo nevedla, zato byla předsedkyně a několikrát místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Před dvěma lety Němcová tvrdila, že se blíží doba, kdy na Hradě usedne žena. Sama ale do boje nakonec nešla. Zalekla se Zemana? V příštích volbách se ho obávat nemusí.

Zuzana Čaputová nemá zkušenosti z vysoké politiky. Její strana zatím v parlamentu není. Dá se o ní hovořit jako o aktivistce než o političce. Česko také má aktivistku, která chtěla zjednat pořádek a dlouho stála mimo politiku: Andreu Krnáčovou. Bývalá primátorka Prahy a výkonná ředitelka české pobočky mezinárodní organizace Transparency International chtěla z gruntu změnit politiku. A v Praze nastal chaos. Může Čaputová zopakovat tragickou kariéru Krnáčové, nebo by byla Krnáčová česká Čaputová?

Na Ukrajině byl zvolen prezidentem Volodymyr Zelenskyj. Populární srandista bavil Ukrajince a teď jim bude vládnout. Má Česko svou alternativu? Co třeba Iva Pazderková? Populární komička se proslavila jako nahlouplá blondýna. S humorem jí vlastní tvrdila, že založila Stranu blonďatých, krásných a bohatých. To by byl gól, kdyby v roce 2023 převálcovala mužské kandidáty a prokecala se až na Pražský hrad. Pokud by do té doby nesvrhli na Ukrajině Zelenského, určitě by si rozuměli.

„Z vašich možností bych nevolila žádnou kandidátku,“ říká bez skrupulí Lenka Bochníčková, zastupitelka obce Vrdy, místopředsedkyně Spolku pro zdravé Vrdy. Opatrně se staví také k Zuzaně Čaputové. „To, že je někdo fotogenetický, ještě neznamená, že bude dobrý prezident. Spousta lidí, dobrých lidí, není fotogenetická. Přesto to s národem myslí lépe než zvenčí, mocnými vyvolený favorit.“

O české prezidentce má jasno. Měla by to být zkušená žena, která by ustála politické tlaky spojené s prezidentskou funkcí. Politička si posteskla, že takových žen je poskrovnu a nemají bohaté sponzory.

„Na Hradě bych chtěla vidět Martu Semelovou nebo Ilonu Švihlíkovou. Jsou to ženy, které se nenechají ovlivnit tlaky mocných. Dokázala bych volit i jiné ženy, které jsou akční. Bohužel jen málo je jich v povědomí lidí a nemají bohaté sponzory. Vždy jsem přemýšlela, jak se mohlo stát, že nějakého neznámého Havla lidi zvolili prezidentem. Kdo má na zaplacení mediální masáže dosadí za prezidenta kohokoli,“ říká Lenka Bochníčková.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce