„Chtěl bych upozornit na mimořádně velký počet osob, které Kim Čong-una doprovázely – 230 lidí. Myslím si, že to se vysvětluje velkým množstvím projednávaných otázek, které se týkají hospodářské spolupráce, včetně výstavby plynovodu a železnic. Myslím si, že v průběhu této schůzky obou předáků byly konkretizovány také otázky, které se projednávaly 6. března v Moskvě v průběhu rusko-severokorejských jednání na úrovni ministrů,“ řekl Takesada.

„Myslím si, že Kim Čong-un chtěl americkému prezidentovi ukázat své dobré vztahy s ruským lídrem tím, že projednal s Putinem otázky, které nebyly vyřešeny v průběhu jeho poslední schůzky s Trumpem. Dá se říci, že Kim Čong-un dostal ruskou kartu pro své další vztahy s Amerikou,“ řekl odborník.

Podle jeho názoru měla Severní Korea také jiný zisk z minulé schůzky.

„To je poselství Číně. 25. dubna bylo v Pekingu zahájeno fórum pod názvem Jedno pásmo, jedna cesta, jehož bude přítomen také Vladimir Putin. Putin a Si Ťin-pching soutěží o rozpracování přírodních zdrojů Severní Koreje a o investice v této zemi. Poté, co ruský a severokorejský předáci projednali tyto otázky v průběhu dvoustranné schůzky, Čína cítí, že už nemůže zůstat nečinná. Severní Korea podepsala s Čínou ještě více dohod v oblasti hospodářské spolupráce než s Ruskem. Avšak poté, co Severní Korea ukázala na schůzce ve Vladivostoku své sbližování s Ruskem, soupeření mezi Čínou a Ruskem by se mělo zesílit. Severní Korea naznačuje Číně, že chce více čínských investic a další rozvoj hospodářské spolupráce. Tato politika byla vyvinuta ještě za vlády Kim Ir-sena, který nutil Čínu a Sovětský svaz, a později Čínu a Rusko k tomu, aby mezi sebou konkurovaly, a získával tím pro Severní Koreu maximální hospodářskou pomoc,“ řekl profesor.

„Myslím si, že jak Rusko, tak i Severní Korea tím vyhrály,“ dodal.