Tisková konference se 320 akreditovanými novináři, která byla původně o několik dní odložena kvůli požáru katedrály Notre-Dame, trvala přes dvě hodiny. Přestože slíbil určité ústupky, jeho proobchodní orientovaný kurz považuje za správný. Uvedl však, že se hodně poučil a hodlá lépe bránit francouzský lid před globalizací.

„Cítil jsem ve svých kostech, přes co všechno si musí francouzský lid projít a chci poskytnout odpověď,“ řekl 41letý prezident. „Umění být Francouzem, znamená být zakořeněný i univerzální, lpící na dějinách a svém původu i přijímat budoucnost,“ cituje Macrona agentura Bloomberg.

Macron potvrdil předpovědi novinářů a ohlásil znatelné snížení daní z příjmu ve výši pět miliard eur, aby ulevil střední třídě. Dále slíbil, že od roku 2020 dojde k opětovnému navázání důchodů nižších než 2 000 eur na vývoj inflace. Peníze na to chce získat prostřednictvím zrušení daňových výhod pro společnosti a iniciativ, které mají přimět lidi pracovat déle.

Macron dále slíbil i politické reformy. Proporcionální volby pro 20 % míst v parlamentu, zvýšení kompetencí pro starosty a regionu od roku 2020 nebo zákaz zavírání škol a nemocnic bez předchozí dohody s místními starosty.

Od svého nástupu do prezidentského úřadu před dvěma lety se Macron snaží provádět hluboké reformy hospodářství země a pracovního trhu. Setkal se však s masivními protesty, které nejdříve vystoupily proti novým daním na pohonné hmoty.

V reakci na protestní hnutí žlutých vest Macron inicioval velkou národní debatu, při níž se ve Francii od ledna do března konal velký počet diskusí občanů s jejich volenými zástupci, včetně samotné hlavy státu.

Podle deníku Le Figaro, který se odvolává na vlastní sociologický průzkum, však Macron nedokázal přesvědčit 63 % francouzských občanů.