Nadále se jako neotřesitelnou jeví voličská podpora doposud nejsilnějšího hnutí ANO, které by v hypotetických dubnových sněmovních volbách získalo 32,1% voličských hlasů, což je o šest desetin procentního bodu více  ve srovnání s březnovým šetření společnosti SANEP.

Nejvíce profitují z dění na domácí politické scéně nadále Piráti, kteří i přes mírný pokles ve srovnání s březnem se aktuálně těší přízni 17,1% voličů a jsou tak druhou nejsilnější stranou.

Po vyloučení Václava Klause ml. z ODS se občanští demokraté v březnu mírně propadli, a to i přes přesun voličů z řad TOP 09 a STAN pro něž se odchodem V. Klause ml. stala ODS volitelnou stranou. V dubnu se pak těší přízni 12% voličů, což je o jednu desetinu procentního bodu méně než tomu bylo v březnu.

Své voliči si pak udržuje i SPD, která je největším kritikem EU a aktuálně se těší přízni 9,8%, což je o jednu desetinu procentního bodu více ve srovnání s minulým měsícem. SPD tak ustála i vnitrostranické problémy, které vyústily odchodem několika jejich poslanců. 

Ve srovnání s březnem posílila KSČM, která se aktuálně těší přízni 7,1% voličů, což je posun o sedm desetin procentního bodu. 

Sociální demokraté si stejně jako v březnu i v dubnu drží podporu 6,3% voličů, což rozhodně pro vládní stranu není příliš povzbudivý výsledek. Ukazuje se tak i nadále, že kurs sociální politiky a tedy i levicového lídra v očích voličů drží  hnutí ANO.

Nad pětiprocentní hranicí dlouhodobě balancuje KDU-ČSL, které by v dubnu dalo svůj hlas 5% voličů. Prozatím se tak pozitivně neprojevila ani změna lidoveckého lídra.

Pod pětiprocentní hranicí, a tedy před branami Poslanecké sněmovny by v dubnu zůstalo hnutí STAN (3,7%) a TOP 09 (3,5%). 

Na základě dubnového šetření společnosti SANEP lze říci, že voličské emoce jsou relativně stabilizovány, což ovšem neznamená, že jsou voliči se svojí volbou spokojeni.

Poměrně zásadním hybatelem voličského kurzu tak může být jak vývoj kauzy premiéra Andreje Babiše, tak i výsledek voleb do Evropského parlamentu, ale i např. avizovaný vznik nového politického subjektu Václava Klause ml. 

Ve vztahu k vládě je však podstatné vnímat např. schválení zákona o zdanění náhrad za církevní restituce, což může na druhé straně v očích řady voličů vykompenzovat řadu problémů a kritiky a naopak posílit, jak podporu vládních stran, tak i zejména KSČM, které si přijetím tohoto zákona podmiňovali podporu menšinové vládě, tak i  SPD, která tento zákon podpořila.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY: