Ministr uvedl, že libanonská armáda zaútočí na izraelské Ben Gurionovo letiště, pokud v příštím konfliktu Izrael zasáhne bejrútské letiště Rafíka Harírího.

„Pokud Izrael rozbombarduje naše letiště, rozbombardujeme letitě jejich. Pokud zaútočí na naše ropné zařízení, zaútočíme na jejich,“ citoval Saaba portál al-Manar, který je kontrolován militantním hnutím Hizballáh.

Ministr učinil toto prohlášení během své cesty napříč Libanonem. Jak poukazuje deník Jerusalem Post, Saab se setkal i s náčelníkem generálního štábu země, generálem Josephem Aounem v Týros, který ho informoval o situaci na jihu země, obzvláště ve vesnicích, jež hraničí s Izraelem.

Spor se vede o izraelskou stavbu hraniční zdi a o ropná a plynová naleziště na středomořském šelfu. Kvůli tomu se zvýšilo napětí mezi oběma zeměmi, které prozatím formálně zůstávají ve válce.

V úterý předseda libanonského parlamentu Nabih Berri uvedl, že jeho země je připravena provést demarkaci mořské hranice s Izraelem pod dohledem OSN. Využit má být stejný mechanismus, který byl vytvořen pro ustanovení tzv. modré linie, která rozděluje pozemní hranici mezi oběma zeměmi.

Izrael a Libanon vedou spor o mořskou oblast s plochou 860 kilometrů čtverečních. Tam před dvěma lety libanonské úřady postavily ropné vrty, které mají hledat ropu.

Izrael a Hizballáh spolu válčily v roce 2006. Konflikt skončil po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701, která volala po odzbrojení Hizballáhu, stažení izraelské armády z Libanonu, rozmístění libanonské armády a zvýšení sil OSN na jihu země. Od té doby se však vliv hnutí Hizballáh v Libanonu naopak zvýšil.

Podle izraelských armádních zdrojů libanonské ozbrojené síly ztratily svou nezávislost a fakticky se staly součástí Hizballáhu. Izraelská armáda proto varovala, že v případě příštího konfliktu bude útočit nejen na vojenskou infrastrukturu, ale i na civilní objekty, které používá Hizballáh.