O problému studentské prostituce se začalo hovořit relativně nedávno. Avšak samotný jev je dávno znám a nejspíše i přehlížen. Podle pana Balgy se od roku 1989 situace v této údajné profesi změnila k horšímu. Podle něj se totiž prostituci před rokem 1989 věnovaly ženy, které nechtěly dělat jinou práci nebo se chtěly vdát na Západ. Nedělaly to tedy z důvodu, aby uživily své děti a zajistily jim důstojný život.

„Dnes jsou vstupem do prostituce nejvíce ohroženy matky samoživitelky, zadlužené ženy, ženy po odchodu z dětského domova a další. Ještě děsivější je, že teprve náš spolek začal mluvit o tom, že toto je špatně a co proti tomu dělat. Vznikli jsme v roce 2016 a dlouho o tento problém nebyl zájem, až cca poslední půlrok. Jsme tedy první organizací od roku 1990, která vidí jako problém něco, co vzniklo v 90. letech, vygradovalo za krize a existuje dodnes. A to i přesto, že informace o sociálních důvodech prostituce měly i jiné organizace již před námi,“ řekl na úvod zakladatel spolku.  

Podle Libora Balgy samotný spolek iniciovaly přímo ženy, které se věnují prostituci a dále pro organizaci pracují jako dobrovolnice. „To je dobrá záruka, že děláme svou práci dobře a v zájmu žen ohrožených prostitucí z důvodu sociální nouze. Mezi těmito dobrovolnicemi jsou i vysokoškolačky a je jich mezi nimi téměř polovina,“ uvedl Balga. K tomu dále dodal, že dobrovolnice z řad vysokoškolaček mají dobrou schopnost uvažování a poukazování na problémy, proto se v daném spolu dosti uplatní. Navíc je v rámci organizace pečlivě chráněno soukromí žen.

Důvody, kvůli kterým na „to“ ženy přistoupí

Podle předsedy spolku je hlavní příčinou u mladých dívek nedostatek životních zkušeností a určitá naivita s tím spojená. Důležité je však podle Balgy také sociální prostředí, z něhož tyto studentky pochází: „I když neplatíte jako vysokoškolská studentka žádné školné, mohou se měsíční náklady na studium vyšplhat na 5000-10000 Kč, a to v závislosti na oboru a lokalitě. Pokud studentky pocházejí z chudší rodiny, může to pro ně být cesta, jak financovat běžné náklady spojené se studiem, aniž by finančně zatěžovaly rodinu.“ Jistým podnětem mohou být i zkušenosti s nezdravým vztahem k sexualitě v rodině, sexuálním zneužíváním, brzkým zahájením sexuální aktivity a neúspěšnými partnerskými vztahy před vstupem do prostituce.

Existuje i skupina mladých žen, které nouzi nepociťují, ale vnímají to jako snadný přivýdělek. „Mezi studentkami jsou samozřejmě i takové, pro které je to jen snadná brigáda a nemají k tomu tyto důvody. Těch je ale menšina. U té první skupiny studentek je potřeba řešit příčinu, tedy prorodinnou politiku státu, zvyšování minimální mzdy, boj proti lichvářům a další souvislosti,“ vysvětlil Libor Balga.

Mimo jiné se dalším důvodem může stát i snaha mladé dívky, která je původem z chudší rodiny, o lepší životní podmínky. Díky svému zdánlivě dočasnému povolání si totiž budou moci dovolit dražší oblečení, kulturní vyžití nebo dovolenou. Řada studentek má vzor v rodině nebo v blízkém okolí. Podle vypracované studie spolku se prostituce dokonce může „dědit“ z matky na dceru, napodobováním zkušeností s prostitucí u sourozenců či dalších příbuzných a přátel.

Pokud jde o ženu, která již rodinu má nebo je matkou samoživitelkou, tak ta rovněž potřebuje rychle vyřešit finanční problémy, když již vyčerpá všechny možnosti. „Jsou to například exekuce, problémy vyplývající z neplacení výživného, nedostatek financí na základní životní potřeby pro ně a pro jejich děti, dluhy na nájemném, hrozba bezdomovectví a v důsledku i odebrání dětí,“ vysvětluje Libor Balga. Podle předsedy spolku se vyskytují i případy, kdy otec dítěte dlouhodobě neplatí výživné, a tak žena začne řešit svou situaci prostitucí. Bohužel v takových situacích otec často postrádá sebereflexi a nepřipouští si, co k tomu ženu vedlo. Naopak celou věc ohlásí úřadům, aby mohl dostat dítě do péče, zdůraznil pan Balga.

„V České republice je problém v nedostatečné nebo chybějící legislativě. Průběžně jednáme s politiky a poukazujeme na to, že je potřeba řešit vymáhání výživného, sociální bydlení, boj proti lichvářům, ale i větší systematickou podporu částečných úvazků a podporu podnikání samoživitelek. Upozorňujeme politiky na souvislosti mezi sociálními problémy a prostitucí a většinou se nám daří docílit toho, že tyto souvislosti pochopí,“ poukazuje Balga na právnickou stránku věci.

Spolek pro ochranu žen pomáhá integraci žen do společnosti

Ženy působící v tomto oboru čelí obvinění, že s prostitucí začaly zcela dobrovolně a vědomě. Upozorňuje na to i Balga, podle kterého si většina žen ve chvíli, kdy do této profese vstoupí, myslí, že vyřešila svůj problém: „Z jejich pohledu to tak skutečně je, protože jako „nové tváře“ v oboru vydělají během pár dnů vysokou částku a mohou zaplatit například dluh na nájemném. Tím předejdou vystěhování z bytu a v důsledku i odebrání dětí, protože se často jedná o matky samoživitelky,“ uvádí předseda spolku.

Nicméně s věkem začnou příjmy ženy klesat a ona si uvědomuje, že by chtěla změnit profesi. „V tu chvíli už si ale přestala věřit, neví, jak to udělat a jak vysvětlit, kde pracovala posledních několik let. V tom okamžiku se obrací na nás, abychom jim pomohli,“ vysvětluje Balga. Navíc v případě, že je žena s prací prostitutky nespokojená, bere to jako osobní selhání a nemá nikoho, kdo by ji podpořil při hledání práce v jiné sféře.

Podle studie Spolku ochrany pro ženy začínají dané ženy trpět psychickými následky zhruba pět let poté, co vstoupí do této oblasti. I když u části žen převládá spokojenost, část propadá beznaději, a to z důvodů, že jim práce v prostituci časem přestane vyhovovat a ony se cítí méněcenné. Navíc má řada žen zkušenost s násilím ze strany klientů, pasáků nebo spolupracovnic či psychicky nezvládá sex za peníze. Přichází do úvahy i věk. Některé ženy v prostituci zůstávají hlavně proto, aby uživily děti a sebe, splácely dluhy a vyhnuly se bezdomovectví. To následně vede i k řešení problémů pomocí alkoholu a drog, a to v okamžiku, kdy chce dotyčná skončit s prostitucí, ale nevidí cestu ven.

Kvůli tomuto povolání ženy také ztrácejí důvěru ve vlastní schopnosti, myslí si, že nezvládnou jinou práci než prostituci a mají obavy i z přijímacích pohovorů. Podle Balgy je zapotřebí, aby tyto ženy uspěly v jiné profesi a v životě mimo prostituci, pracovat nejprve s jejich psychikou. Musí si totiž začít opět věřit. Dalším krokem jsou podle něj rekvalifikace.

Ocenění spolku a kroky potřebné k zastavení tohoto jevu

V březnovém rozhovoru pro xtv.cz Libor Balga zmiňoval, že spolek pomohl již 200 ženám. Předseda spolku Sputniku potvrdil, že mají úspěšnost 80 %, kdy ví, že ženy odešly z prostituce a dosud se k ní nevrátily. Přínos Spolku pro ochranu žen byl oceněn i na nejvyšší státní úrovni. Předseda spolku představil Sputniku i děkovný dopis od premiéra Andreje Babiše, a to za přínos organizace pro českou společnost.

Zpětnou vazbu tak spolek získává poměrně často: obrací se na něj jak přes facebookovou stránku spolku, tak přes podpůrnou skupinu. Podle Balgy dobrovolnice, kterým se podařilo skončit s prostitucí, založily podpůrnou skupinu na FB, kde je mohou kontaktovat prostřednictvím zpráv ženy, které chtějí s prostitucí také skončit, nebo se jim to už podařilo. Balga uvádí, že si ženy prostřednictvím této podpůrné skupiny vzájemně poskytují psychickou podporu a dodávají si odvahu. Navíc ve veřejných příspěvcích na stránce lze najít i postřehy z vnitřního světa těchto žen a zkušenosti, které je možné sdílet veřejně. 

Zmíněná skupina má zajímavý příběh: „Žádali jsme renomovaného sexuologa pana doktora Radima Uzla o kontakt na profesionálního psychologa, který by byl ochoten reagovat na dotazy žen na FB. Sdělil nám, že v současné době je problém najít někoho, kdo by chtěl vyvíjet nějakou aktivitu nad rámec svých povinností. A že nejlepší bude, když založíme tuto skupinu jako svépomocnou a budeme se vzdělávat. Dodal nám odvahu. Vnímali jsme velmi pozitivně, že pan doktor Uzel nelpí na svém poměrně vysokém postavení v oboru a povzbuzuje nás v práci, chce mít následovníky,“ vysvětlil vznik skupiny pan Balga.

Podle předsedy Spolku pro ochranu žen by se především měla věnovat pozornost osvětě a informování o negativních dopadech tohoto povolání. „Přímo na vysokých školách je pak potřeba dělat osvětu, aby tyto studentky opravdu dostudovaly, věděly, proč je potřeba dostudovat, i když jim studium ubírá čas, ve kterém by si mohly vydělat více peněz jako prostitutky. Je potřeba s nimi mluvit o tom, že je v jejich zájmu, aby dostudovaly a věnovaly se profesi, kterou vystudují, ne prostituci,“ zdůraznil na závěr Libor Balga.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce