Vítezství Zuzany Čaputové na Slovensku bylo velmi pozitivně vnímáno českými liberály v souvislosti s tím, že se v sousední zemi do čela dostala proevropská kandidátka. Svou podporu slovenské prezidentce  vyjádřila řada českých politiků, včetně Miroslava Kalouska, Karla Schwarzenberga nebo Jiří Drahoše. Dokonce se uvádělo, že by Češi měli Slovákům závidět. Podle profesora Holoubka to však není tak jednoduché.

„Nedělám to rád, ale zde musím připomenout, že paní Čaputovou zvolila zhruba čtvrtina Slováků. To znamená, že tři čtvrtiny volily jinak. Hovořit tedy o nějakém obratu tam či onam, případně potvrzení toho či onoho, jen na základě této volby opravdu nelze,” prohlásil.

Jak dodává vědec, levicově liberální voliči jsou zastoupeni v každém národě a skutečný postoj Slováků k EU ukážou blížící se volby do Evropského parlamentu.

„Levicově liberální voliči se podobně projevují i u nás – poslední prezidentské volby a následující senátorské volby to jasně ukázaly. Problém je v tom, že levicově liberální přístup je prezentován jako zásadní pojistka demokracie, a to často způsobem, že tedy to je ta jediná možná a správná cesta – jinak konec a katastrofa – tomu tak prostě není a nebude. Inu, demokracie má svá úskalí,” prohlásil.

Profesora ohodnotil prohlášení, že Slováci jsou proevropštější, nebo že mají vyspělejší politickou kulturu. Z jeho hlediska je především přáními levicově liberálních politiků a jistě nejde o objektivní popis skutečnosti.

Jak uvedl Holoubek, levicoví liberálové svým chováním stahují celou Evropu do podivných vizí postdemokratických, neomarxistických a tedy utopických režimů. Podle profesora nesmí oklamat, že tak činí v rámci demokratického procesu a že se přitom zaštiťují lidskými právy a vznosnými ideály.

„Ale Evropa vyrostla na jiných ideálech. Západ v kulturním a dobrém slova smyslu stojí na jiných základech. V tomto smyslu jsou to právě levicoví liberálové, kdo je protievropský a jejichž politická kultura je zavrženíhodná,” vysvětlil svůj postoj.

Holoubek se také pozastavil nad výrokem generála Petra Pavla, který tvrdí, že největší hrozbou pro Česko není světový terorismus, ale Rusko.

„Rusko se může nabízet, a zkušenost z roku 1968 je jasná, ale myslím, že tak jednoduché to není a nebude. Dnešní Rusko není Sovětský svaz z roku 1968, ale mnoho z jeho velmocenské politiky jej stále připomíná,“ řekl.

Z hlediska profesora žijeme v době, kdy nebezpečím nemusí být ani stát, ale nějaké nestátní uskupení, které ani nemusí mít právní formu. Podle něj nyní ČR žádné přímé vojenské hrozbě nečelí.

„Vykreslování Ruska jako přímé současné vojenské hrozby není zcela poctivý a objektivní popis skutečnosti, ale především potřeba ovládat určitou voličskou masu. Vytvoření nepřítele a vyvolávání strachu z něj bylo a je účinným nástrojem pro prosazování politických cílů. Bipolárního vidění světa jsme si užili desítky let především v době studené války. Chvíli se zdálo, že už bychom se bez něj mohli obejít, ale není to tak snadné a pokračuje to velmocenskými hrátkami pořád dál, jen jinými formami,“ dodal.

Vědec však dodal, že rozhodně netvrdí, že Česká republika nemá Rusko brát vážně. Ale podle jeho názoru je jasné, že dnes ani v nadcházejících letech nepředstavuje nebezpečí. Podle Holoubka hlavní hrozbu i nadále zůstává světový terorismus a brutální události na Srí Lance ve velikonoční čas to dle něj velmi názorně potvrdily.