Mešita Votanikos v Aténách otevře své brány věřícím v nadcházejících týdnech, po letech odporu od pravoslavné církve a protestů místních obyvatel.

Náměstek ministra zahraničních věcí Marcos Bolaris v úterý potvrdil, že mešita financovaná řeckým státem za cenu téměř 900 000 EUR otevře své brány v následujících týdnech. Od roku 2000 bylo projednáno a pozastaveno více aplikací pro stavbu mešity a stavba současné budovy se již začala koncem roku 2016, ačkoli policie musela z místa odstranit řadu protestujících.

Až doposud byla Atény jediným evropským hlavním městem bez mešity. Zatímco některé mešity z osmanské éry stále stojí ve městě, slouží jako archeologické památky místo domů modlitby. Po téměř 400 letech často brutální osmanské okupace, řecká vláda neschválila stavbu jediné nové mešity od doby, Řecko získalo svou nezávislost v roce 1830.

Odhady muslimské populace v Aténách se pohybují od méně než 100 000 do 500 000, když jsou vzati v úvahu nelegální přistěhovalci a uprchlíci. Doposud byli tito muslimové nuceni modlit se v přestavěných obytných místnostech a suterénech rozmístěných po městě.

Opozice vůči mešitě byla tvrdá. Nikolaos Michaloliakos, vůdce krajně pravicové strany Golden Dawn, odsoudil tento návrh v parlamentu v roce 2016. Michaloliakos označil mešitu za „svatyni k otroctví,“ a zeptal se: „Vracíme se k turecké okupaci?“

Zatímco strana Golden Dawn zaujímá v Řecku nejkrajnější pravicovou pozici, mnoho obyčejných Řeků stále spojuje islám s dobýváním a okupací. Průzkum v roce 2017 zjistil, že pouze třetina obyvatel země považuje termín „muslim“ za pozitivní. 28 procent vnímalo termín „Turci“ pozitivně, což naznačuje, že pro mnoho je islám pojmem neoddělitelným od temných dnů Osmanské říše.

Pravoslavná církev v zemi, ke které se hlásí 98 procent obyvatelstva, je proti mešitě. Arcibiskup Ieronymos II v Aténách, vůdce církve v Řecku, varoval, že stavba mešity byla součástí plánu „de-Helenizace a de-Christianizace“ národa a uvedl, že mešity jsou základem radikalizace.

„Budou se tam tito lidé modlit nebo se mešity stanou školami pro džihádismus a fundamentalismus? Kdo to bude sledovat? “Zeptal se v roce 2016 v řecké televizi.

S tím jak se mešitu nakonec podařilo prosadit, někteří řečtí muslimové si stěžovali, že dokončená stavba je příliš malá. „Je to ta mešita, o které nám už tolik let vyprávěli?“ zeptal se minulý měsíc v rádiu Thema 104.6 prezident muslimské Asociace Řecka Naim Elghandour, když si stěžoval, že do budovy vejde jen 300 mužů a 50 žen.

Elghandour argumentoval, že mešita Votanikos, která nemá žádné minarety ani reproduktory, je sotva větší než provizorní mešity, ve kterých se muslimové města modlí.