Mary-Françoise Renardová z francouzského Ústavu pro výzkum čínské ekonomiky promluvila v rozhovoru pro Sputnik o tom, čeho se tak obává Brusel.

„Strategie Číny ve světě už v průběhu několika let spočívá v tom, aby dělala podstatné investice v zahraničí do odvětví, která nejlépe zná: doprava, infrastruktura nebo energetika. Tyto projekty se často spojují s novými hedvábnými stezkami. Občas je těžké říci, je-li tomu opravdu tak. Tak či onak jde o součást strategie multilateralismu, a to nejen v obchodě, ale i ve  sféře investic. Peking se snaží být všude přítomen, vysvětluje Mary-Françoise Renardová, autorka knihy Čínská ekonomika, kterou nedávno vydalo nakladatelství La Découverte.

Čína odkoupila největší hutnický závod v Srbsku ve Smederevu. Dělník Zoran Matič, jehož cituje agentura AFP, označuje nové pány za „přátele“. Společnost HBIS zachránila závod před bankrotem a 5000 lidí nezůstalo bez práce. Stálo to 46 milionů eur.

„Když odkoupila podniky, zachovala Čína pracovní místa, a ve většině balkánských zemí teď mají lidé k ní lepší vztah než před několika lety,“ zdůrazňuje odbornice.

Srbský prezident Aleksandar Vučič přemluvil Peking, aby investoval v roce 2018 do rozpracování naleziště mědi v Boru, a chtěl by, aby Čína investovala kapitál do rozvoje pokrokových technologií.

Bělehrad se oficiálně uchází o vstup do EU, to mu ale nebrání v tom, aby přijímal pomoc do Číny. Neprohraje Brusel boj o sféry vlivu na Východě?

„O tom je brzy mluvit. V každém případě je nebezpečí rozkolu. Maďarsko a Řecko už hlasovaly v OSN na rozdíl od jiných evropských zemí tak, aby Číně neublížily.“

Odbornice připomíná, že některé balkánské země by se chtěly vrátit do EU, která je i nadále jejich hlavním partnerem. Na EU připadá 70 % přímých zahraničních investic do Srbska, Bosny, Černé Hory, Severní Makedonie, Albánie a Kosova. A zároveň podle informací Evropské komise v období 2007 až 2016 tvořily čínské investice 1 %.

Brusel pozorně sleduje vývoj situace. Evropský komisař pro otázky rozšiřování Johannes Hahn vyjádřil v interview pro agenturu France Presse znepokojení ohledně možných sociálně ekonomických a finančních následků čínských investic na Balkánu. Promluvil o „dluhové diplomacii“ a o čínských investicích, což může zabránit stabilizaci a hospodářskému rozvoji balkánských zemí. Matt Ferchen, odborník ze Střediska pro globální politiku Carnegie-Tsinghua, jehož cituje agentura, zdůraznil, že balkánské země nemají přístup k evropským finančním trhům a nejsou v situaci, v níž by mohly peníze odmítnout.

„Čína investuje kapitály do mnoha rozvojových zemí, mj. v Africe. Říká jim: ‚Nebojte se, že jde o krátkodobé úvěry‘, a poskytuje je s velmi nízkými úroky a prakticky bezpodmínečně, na rozdíl od evropských zemí.  Není ale známo, kdy požádá Čína o zaplacení dluhu. Tyto země se dostávají do závislosti na Číně. Každou chvíli může Čína říci: ‚Musíte ty peníze vrátit, a když nemůžete. Musíte udělat to a to.‘ Tyto země nejsou velmocemi, a jsou dost zranitelné ekonomicky a politicky,“ zdůrazňuje Mary-Françoise Renardová.

Státní dluh Černé Hory dosáhl 70 % HDP poté, co si země vzala v čínské bance úvěr ve výši přes 800 milionů eur na výstavbu silnice v horách.