O  POŽÁRU  KATEDRÁLY  NOTRE-DAME  V  PAŘĺŽI

                                                                                  Dr. Martin JANEČEK

  

    Před časem jsem na tomto serveru uveřejnil článek « Dopis ze (stále ménĕ a ménĕ) sladké Francie. » A skutečnĕ, Francie hořkne stále víc a víc.

    Včera ráno jsem se díval ze břehů Seiny na to, co zbývá z katedrály Notre-Dame-de-Paris. Vĕž na místĕ, kde se hlavní loď křižuje s příčnou, už neexistuje. Celá střecha a krov tam už nejsou.

    Poslušné francouzské sdĕlovací prostředky si pospíšily psát, že je pravdĕpodobné, že požár byl způsoben nešťastnou náhodnou nehodou. Je pravda, že dokud zločinný charakter požáru nebyl prokázán, nelze nikoho obviňovat. Jeden vedoucí činitel památkové služby psal v novinách, že už dlouho upozorňoval na nedostatek skutečnĕ účinné prevence požárủ i jiných nehod, při údržbĕ historických památek.

    Kdyby požár propukl třeba před mĕsícem, řekl bych, že nešťastné náhody, nehody, jsou možné a že nemůžeme nikoho obviňovat bez důkazů. Ale požár se rozpoutal v pondĕlí 15. dubna, den po Kvĕtné nedĕli (Domenica in Palmis), první den svatého týdne Velikonoc.

    Který jiný den by si islamisté mohli vybrat k tomu, aby podpálili krov pařížské katedrály ? Ten se skládal z dubových trámů z doby svatého Ludvíka, který zemřel na křížové výpravĕ, při obléhání Tunisu. Takže nyní by mu to tedy opravdu odplatili !

    Reakce francouzské veřejnosti je velmi silná. Mnoho lidí prý plakalo, jakoby jim nĕkdo zranil jejich rodiče. Vedle obav o kulturní dĕdictví, obava o samu identitu Francie se náhle intenzivnĕ ozývá.

    François-Xavier Bellamy, který je v čele listiny strany Les Républicains v příštích volbách do Evropského parlamentu, píše v deníku Le Figaro 17. dubna 2019 : « Kde jsou svorníky klenby, které by nás mohly držet pohromadĕ ? My už neumíme říci, kdo jsme. Dali jsme přednost nejmenovat naše kořeny. (….) Zdá se, že naše zemĕ, naše západní společnosti, nemají jinou perspektivu, nežli samotu jedince, opuštĕného v tom pomíjejícím. Komunitární fragmentace a islamistické násilí prosperují v prázdnu, které za sebou zanechává naše vnitřní zhroucení. Katedrála nemůže vydržet bez svorníku klenby, který vzdoruje váze. Naše zemĕ nemůže vydržet, jestliže my se nedržíme toho, co nás vyzdvihuje a co nás spojuje. Kde jsou naše svorníky klenby ? »

    Mgr. Matthieu Rougé, biskup diecéze Nanterre, píše ve stejném čísle zmínĕného deníku : »Stačilo nĕkolik jisker, aby vĕkovitý krov Notre-Dame se přemĕnil na obrovské ohništĕ. Stačilo nĕkolik plamenů, aby celá Francie vzplála pohnutím. Jakoby každý znovu objevil, se smĕsí překvapení a konstatování nĕčeho zcela jasného, že to je v Notre-Dame-de-Paris, kde tluče s nejvĕtší intenzitou srdce Francie. »

    Po mém posledním příjezdu do Francie jsem padnul, mimo jiné, na číslo z 21.-27. února 2019 týdeníku Les Valeurs actuelles. Se zájmem a s rozhořčením jsem tam četl článek « Dvĕ víry a dvĕ opatření. Křesťanství, náboženství, které chtĕjí zničit. » Jeho autor, Aram Mardirossian, v nĕm píše, že jenom od 28. ledna do 10. února 2019, dest kostelů bylo ve Francii poškozeno, za velkého mlčení sdĕlovacích prostředků. V roce 2017, z 978 napadených duchovních prostor, 878 bylo křesťanských.

    Mardirossian upřesňuje : »V celé západní Evropĕ existuje dnes spojenectví mezi ideologií lidských práv - která je dnes skutečným sekulárním nábožestvím – a zastánci integrálního islámu, proti « zbytkům » křesťanství. (….) Zaslepení skutečnou sebenenávistí a smrtonosnými komplexy viny, Evropané odmršťující křesťanství neváhali vstoupit do spojenectví, které se nutnĕ ukáže jako sebevražedné. »

    A zdůrazňuje : »Označit nepřítele, to nestačí. Křesťané a především Církev musí bránit své náboženství. Příliš často, postoje, které zaujímají, jsou příliš zdrženlivé. Nepřítel je vnímá jako projevy slabosti, které ho povzbuzují k boji. Proč ta mlčenlivost ohlednĕ konečného vyvražďování křesťanů Orientu, páchaného Islámským státem a jeho spojenci ? Proč ta mírumilovnost bez hranic ohlednĕ zavraždĕní otce Hamela, který byl podřezán přímo při mši v kostele v Saint-Etienne- du-Rouvray ? »

    Aram Mardirossian, profesor na právnické fakultĕ Paris-I, Panthéon, Sorbonne, je podle jména zřejmĕ arménského původu. Víme, že první genocidu 20. století spáchal v r. 1915 osmanský chalifát na Arménech. Mardirossian tedy ví, o čem mluví.

   

    Jinak Francouzi pokračují v jejich nesmyslných bratrovražedných střetnutích. Demonstrace « žlutých vest » pokračují. Konstatujeme u nich účast krajní levice i určitých skupin krajní pravice.

    Mgr. Jean-Marie Aron Lustiger, který byl pařížským arcibiskupem v letech 1981-2005, kdysi řekl, že revolucionáři z roku 1789 byli duchovními předky jak komunistů, tak nacistů. Nyní, v televizní debatĕ o požáru pařížské katedrály, si nĕkdo dovolil říci, že Francie nezačala v roce 1789.

    Dříve než se stali královrahy, Francouzi byli staviteli katedrál. I pražskou katedrálu svatého Víta na Hradčanech stavĕl Francouz Matyáš z Arrasu, kterého náš král Karel IV., synovec francouzského krále, pozval do Prahy.

    To, co se jeví jako neštĕstí, může být nĕkdy naopak štĕstím. Doufejme, že požár pařížské katedrály Francouze probudí, že jim usnadní pochopit, že mají právo a povinnost si udržet svou totožnost, být hrdými na své kořeny, na svou historii. A že tedy ti, o kterých se domnívám, že požár způsobili, ve své slepé nenávisti a závisti, si nakonec jenom uškodili sami sobĕ.