Pane Čarnogurský, Slovensko si zvolilo první prezidentku, paní Zuzanu Čaputovou. První ženu na post prezidenta země. Jak byste slovenskou volbu okomentoval? Přece jen je to pro Slovensko něco velmi nového…

To by mi ani tolik nevadilo. Mimochodem v mé vládě byla první žena ve vládě na Slovensku. Trochu mi vadí její liberální vyjadřování, které je místy až ultraliberální.

Máte na mysli mezinárodní politiku?

Mám na mysli kulturní a etické otázky. Ona se ani nedistancovala od osvojování dětí homosexuálními páry. Také má poměrně dost protiruské vyjadřování.

Někteří Rusové s vysokými společenskými posty říkají, že se začíná měnit celé společenské prostředí. Říkají, že je možné vidět ústup od neoliberálního kurzu, a to i z důvodů ekonomiky. Zmiňují, že neoliberálnímu kapitalismu došel dech a že nyní bude probíhat návrat k tradičním hodnotám. Jak je možné vysvětlit, že když už ten proces začal a začíná být cítit, tak si Slovensko najednou zvolí paní Čaputovou?

Za paní Čaputovou byly peníze a liberální masová média. Tak došlo k jejímu zvolení. Slovensku to chvíli potrvá, než si všimne, že se ve světě situace změnila.

S ohledem na to, co se nyní na Slovensku děje okolo Ústavního soudu, okolo pana Harabina a jeho stížnosti ve věci prezidentských voleb, vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky, máte pocit, že slovenský politický systém sebevědomě funguje, nebo se v posledních letech otřásá?

Já si myslím, že vražda Jána Kuciaka byla zneužitá liberálními kruhy na pokus o změnu vlády, který se jim částečně podařil. Znovu ale opakuji, na Slovensku to nějaký ten rok potrvá, než pochopí, že se situace ve světě změnila.

Slovenská vláda nakupuje americké letouny F-16. Co o této investici soudíte?

Můj názor na to je vysloveně negativní. Zaprvé je to vyhazování peněz, neboť ruská letadla se v Sýrii ukázala jako účinnější než americké stroje, a byly by i lacinější. Výměna letadel ovšem nejsou jen letadla, mění se i celý systém zabezpečení. To znamená, že i toto všechno budeme muset s těmi americkými letouny měnit.

Zadruhé je to osud všech zemí, které jsou na hranici světových bloků. Byly jsme součástí východního bloku – proto jsme měli takovou výzbroj. Nyní jsme se ocitli v západním bloku, tak znovu měníme výzbroj. Opět zopakuji, bude nám několik let trvat, než pochopíme, že to nebyl správný krok. Poté to vše budeme znovu měnit a opět nás to bude stát obrovské peníze. To je i jedna z příčin, proč je na Slovensku nižší životní úroveň oproti jiným zemím, i oproti Česku.

Poslední dobou se říká, že Slováci Česko dohánějí…

Ano, doháníme. Křivky ekonomického rozvoje hovoří jasně. Průměrný plat je ale stále nižší.

Slovenští podnikatelé říkají, že na Slovensko přicházejí investoři spíše do západní části země – od západních hranic až k Nitře. Vztah k východní části Slovenska je chladnější. Máte nějaký recept, s jehož pomocí by bylo možné dosáhnout rovnoměrného vývoje Slovenska z hlediska území?

Udělat to tak, aby se země vyvíjela rovnoměrně, není možné. Historicky jsou rozdíly v ekonomickém vývoji západu a východu Slovenska ve prospěch západu. Bude nějaký čas trvat, než se to začne přesouvat i na východ. Volkswagen přišel k Bratislavě na začátku 90. let. Kia ovšem přišla do Žiliny teprve před několika lety, poměrně nedávno. Postupně to celé jde i na východ.

S vaším kolegou panem poslancem slovenského parlamentu Peterem Marčekem, který se také účastní jaltského fóra, jsme hovořili o možnosti přímého spoje mezi Slovenskem a Krymem, hlavně z důvodu turismu. Vidíte možnost přímých letů jako reálnou?

Zatím ne, jelikož tento spoj se zatím nedokáže sám uživit. Pokud má takový spoj existovat, tak musí být samostatně rentabilní, ne aby ho dotovala vláda.

Pane Čarnogurský, jsme v Rusku na Krymu. Jak se jako bývalý předseda vlády informujete, abyste podrobně věděl, co se kde děje? Čtete i Sputnik?

Sputnik jako takový nečtu, ale čtu pravidelně Hlavné správy, které zprávy ze Sputniku přebírají. Popřípadě Sputnik čtu přes web Slovensko-ruské společnosti.

Je ve slovenském mediálním prostředí nějaký segment, který vám chybí? Nebo máte pocit, že je všeho dost?

Chvíli musím přemýšlet… Musím přemýšlet proto, že Hlavné správy již mají velmi vysokou návštěvnost. Tuším, že jsou na třetím místě v pořadí návštěvnosti médií. Hlavné správy se již staly takovým „alternativním mainstreamem“. Odtud dostávám ten jiný a další pohled na to, co se děje ve světě.

V Hlavných správách není možné obejít obrovské zásluhy šéfredaktora Róberta Sobka. Tento zdroj je skutečně dobrý. Podávají, řekl bych, objektivní obraz o světě a díky tomu vyvracejí informace mainstreamových médií.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce