Rozhodující slovo

Do prosince se situace na ropném trhu krajně vyostřila, ceny prudce poklesly o téměř 30 procent – takto investoři reagovali na rekordní zvýšení objemů komerčních zásob suroviny v USA a na faktické zvýšení těžby ve členských zemích OPEC. Situaci mohla zachránit jen dohoda o snížení produkce, na to ale nebyli všichni připraveni.

Írán, Venezuela a Libye dohodu odmítaly. Katar navíc oznámil své vystoupení z OPEC a odůvodnil to přáním soustředit se na produkci LNG.

Ostatně, jak tvrdí The Wall Street Journal s odvoláním na vysoce postavené katarské úředníky, nespokojenost velkého vývozce zemního plynu byla vyvolána tím, že kartel se stal takovým, jakým ho chtěli vidět saúdský princ Muhammed a jeho přítel Vladimir Putin.

Současně nátlak na Saúdskou Arábii vyvíjel Donald Trump, který se snažil zachovat nízké ceny. To, že na nátlak Saúdů se rozhodne OPEC těžbu nesnižovat, se zdálo být zcela reálným. Trhu hrozila tedy nadměrná nabídka, cenám zase pokles na minimum od roku 2014.

Ministr energetiky Saúdské Arábie Khalid al-Falih se obrátil na íránského ministra ropného průmyslu Budžana Zanganeha se žádostí, aby těžbu snížil, ten ale obvinil Saúdy ze snahy zmocnit se íránského dílu ropného trhu, píše WSJ.

Organizace zemí vyvážejících ropu byla tedy na pokraji rozpadu. Jak podotýká deník, OPEC zachránilo Rusko, i když není členem kartelu.

„Prezident Vladimir Putin přistoupil na snížení těžby spolu s OPEC, ale za podmínky, že Íránu bude povoleno zachovat výrobu na dosavadní úrovni,“ podotýká WSJ. V důsledku toho bylo Íránu, Venezuele a Libyi povoleno těžbu nesnižovat, protože proti Íránu a Venezuele zavedl Washington sankce, Libye narazila na další kolo občanské války.

Na prosincovém zasedání kartel fakticky zakotvil to, na čem se domluvily Rusko a Saúdská Arábie. OPEC+ snížil těžbu o 1,2 milionu barelů denně, OPEC o 800 tisíc a země, které do kartelu nepatří, o 400 tisíc.

„Teď může Putin mít podstatný vliv jak na Blízký východ, tak i na celý globální ropný trh o objemu 1,7 trilionu dolarů,“ zdůrazňuje WSJ.

Nezávislí odborníci potvrzují závěry WSJ. Jak řekla v rozhovoru pro deník vedoucí strategického departamentu surovinových trhů RBC Capital Markets Helima Croftová, Rusko vystoupilo fakticky v roli lékaře OPEC.

Dát vztahům oficiální podobu

Pozorovatelé ostatně upozorňují na to, že jde ne tak o „léčení“, jako o řízení kartelu, a na světový trh má stále větší vliv OPEC+. Rusko a Saúdská Arábie, klíčoví účastníci dohody OPEC+ a největší země těžící ropu, prakticky plně kontrolují rozhodnutí této organizace: jak se Moskva a Rijád dohodnou, tak to také bude.

Za hlavní slabost OPEC+ označují analytici absenci oficiální dohody o součinnosti a plnění převzatých závazků. Proto může být dalším krokem Ruska a Saúdské Arábie nová globální aliance největších vývozců ropy, která nahradí OPEC. Otázka reformování kartelu bude, jak se očekává, ve středu pozornosti na květnovém summitu OPEC.

„V průběhu desetiletí považovaly USA Saúdskou Arábii za jednoho ze svých nejbližších geopolitických spojenců a významnou stabilizující sílu na Blízkém východě. Prodávaly Rijádu zbraně, Washington za to očekával stabilní dodávky ropy na světové trhy, aby bylo zabráněno prudkým výkyvům cen a ekonomické škodě,“ píše WSJ. „Teď se ale stává jasné, že se svým novým spojencem – Ruskem – Saúdská Arábie už Washingtonu nepatří.“

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce