V letech 2003–2017 vědci měřili pomocí sondy Aqua teplotu vzdušné vrstvy na povrchu moře, země a ledu. Daná družice má na své palubě atmosférickou infračervenou sondu AIRS (Atmospheric Infrared Sounder). Poté dané ukazatele porovnali s výsledky analýzy anomálií povrchové teploty, kterou realizoval Goddardův institut pro kosmický výzkum.

Ukázalo se, že se daná data navzájem shodují. Podle výsledků se teplota zemského povrchu za posledních 15 let na celém světě zvýšila. Přitom nejteplejšími roky v celé historii těchto pozorování se ve vzestupném pořadí staly roky 2016, 2017 a 2015.

Podle vědců monitorování pomocí družic potvrzuje data pozemních stanic, které by mohly poskytovat nepřesné informace kvůli pohybu, systematickým chybám v nástrojích a metodách měření, a také kvůli rozrůstání tzv. tepelných ostrovů. Nové výsledky navíc poukazují na to, že by pozemní pozorování mohlo podceňovat také rychlost teplotních změn v Arktidě.

Vědci tak na základě svých výpočtů tvrdí, pokud tedy nebudou přijata nějaká opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, že se do konce století teplota mořské vody v horní vrstvě o tloušťce 2 000 metrů zvýší až o 0,78 stupňů Celsia. To bude mít za následek také zvýšení hladiny moří o dalších 30 centimetrů, ale kvůli tání ledovců se bude měnit také podoba pobřeží. Rostoucí teploty pak budou vyvolávat prudké bouře, hurikány a extrémní srážky.