Oficiálně dánské úřady vyzvaly stavitele plynovodu, aby již potřetí přehodnotili trasu, a vysvětlily to tím, že hledají optimální variantu. Nicméně vedení konsorcia označilo tento nový požadavek za „záměrnou snahou protáhnout realizaci projektu“. Uvedli, že každý den zdržení bude stát „evropské domácnosti a průmysl“ 20 milionů eur.

Autor článku připomíná, že podle prvního plánu měl Nord Stream 2 vést podél starého Nord Stream. Tehdy dánská vláda nemohla prakticky nic říct proti jeho stavbě. Koncem roku 2018 byl však přijat zákon, který umožňuje dánskému ministru zahraničních věcí vetovat jakoukoliv stavbu na šelfu, která může ovlivnit zájmy země v otázkách bezpečnosti a diplomacie. Od té doby se Nord Stream 2 zatím nedočkal schválení ze strany dánských úřadů, které naopak tvrdí, že on to schválení ani nepotřebuje.

Dánský premiér jednou přiznal, že Dánsko nemůže zastavit tento projekt, ale může ho zpomalit. Chystají se takovým způsobem vyvinout nátlak na Moskvu a dosáhnout určité záruky pro Ukrajinu. O těchto zárukách pro Ukrajinu hovoří i pobaltské země a Evropská komise. Například v EU byla přijata nová směrnice, která zpřísňuje pravidla pro potrubí, ale nezakazuje jeho stavbu.

Nord Stream 2 má však i jiného „silného nepřítele“ – USA a především Donalda Trumpa, který obvinil Merkelovou, že se Německo stalo závislé na ruském plynu. Oficiálně Washington hovoří o tom, že bojuje za zájmy Ukrajiny a proti ruskému vlivu. „Ale Američané se marně snaží utajit, že mají jinou motivaci – počítají s tím, že budou do Evropy vyvážet zkapalněný plyn a konkurovat Moskvě,“ uvádí Le Monde.

To vedlo k tomu, že stoupenci Nord Stream 2 nazývají Dánsko „sluhou“ Spojených států. Nicméně, jak uvádí autor článku, toto zdržení se může bezprostředně odrazit na samotné Evropě, která spotřebovává stále více a více plynu. Vždyť kontrakt, podle něhož jde plyn přes Ukrajinu, platí do 1. ledna 2020.

Gazprom počítal v budoucnu s Nord Stream 2 a pokud ten nebude hotový, tak jak bude moci Rusko dodávat plyn do Evropy, ptá se autor článku. Na druhou stranu však v Eurokomisi počítají s tím, že zpožďování Nord Stream 2 může donutit Rusko a Ukrajinu sednout si k jednacímu stolu, píše Le Monde.