Trumpova administrativa, která si zvolila za objekt sankcí Centrální banku této země, se pokouší zablokovat jednu z mála zbylých cest financování vlády. Centrální banka totiž nepotřebuje pro získání úvěru schválení Národního shromáždění v čele s vůdcem opozice Juanem Guaidem. Tato zadní vrátka umožnila loni v prosinci Madurovi získat úvěr ve výši 500 milionů dolarů od Latinskoamerické rozvojové banky.

Navíc právě venezuelská Centrální banka prodává větší část zlata. Nedávno vyšlo najevo, že Venezuela prodala osm tun zlata v částce asi 400 milionů dolarů. List píše, že se zbývající zásoby venezuelského zlata odhadují přibližně na 8,6 miliardy dolarů.

Podle ředitelky oddělení Latinské Ameriky společnosti Eurasia Group Risy Grais-Targow, pro Venezuelu jsou problémem jakákoli omezení v prodeji zlata. Nicméně zdůraznila, že většina zemí nebo společností, jež jsou ochotné koupit venezuelské zlato, buď nejsou napojené na bankovní platební systém USA, anebo je neznepokojují eventuální politické následky.

Jiní experti se ale domnívají, že sankce mají být signálem pro země, které ještě stále spolupracují s Madurovou vládou.

„Tento krok má smysl v celkovém kontextu toho, oč usiluje administrativa USA, a sice zardousit vládu Venezuely z finančního hlediska,“ cituje The New York Times výrok advokáta právnické firmy Mayer Brown z Houstonu Jose L. Valery.