Jedna z prvních otázek portálu směřovala k požáru pařížské katedrály Notre-Dame, k němuž došlo v uplynulých dnech. Někteří tvrdí, že nešlo o nehodu. A jak se staví k prvotním reakcím na toto neštěstí sama Spencerová?
„Všimla jsem si, že spousta lidí na sociálních sítích měla hned od první minuty „jasno“ – za požárem jsou muslimové, viděla jsem i házení viny na francouzské židy. A k tomu se pozoruhodně moc lidí zahalilo do „našeho křesťanství“ a začalo se „podivovat“ nad tím, jak to, že ještě večer po požáru nebyly známy výsledky vyšetřování,“ uvedla hned na začátek novinářka.
„Zkrátka, spousta reakcí mě zarazila, jako kdyby už nikdo snad ani nevěřil, že se požáry – jako spousta jiných pohrom – prostě dějí a můžou být výsledkem nějaké nešťastné náhody,“ myslí si.
Stejně tak se vyjádřila i k jakémusi „zadupávání“ myšlenky žhářství.
„(…) Potíž je v tom, že jsme se jako společnost dopracovali do stádia, v němž poměrně významná část občanů nevěří ničemu, co říkají ti „nahoře“ a „jejich“ média. To je problém, jehož existenci se „ti nahoře“ a „jejich“ média a „jejich“ thinktankisti snaží hodit na zhoubný vliv Ruska, ale tím vše v podstatě jen zhoršují. Prostě jsme se prolhali do stavu, kdy už spousta lidí systému, který se mohutně opírá o myšlenkově vytunelovanou propagandu, prostě nevěří. A to teď fakt nemluvím o těch, co věří na chemtrails. To je kategorie sama pro sebe. Potíž je v tom, že Rusko s tím nic moc společného nemá, svou blbostí mu jen nahráváme. A nejhorší na tom je, že netuším, zda si to ti „nahoře“ vůbec uvědomují,“ poskytla portálu rozsáhlou odpověď.
„(…) Když nakonec ukážou třeba na technickou závadu, tak jim mraky lidí neuvěří a jen se „zabýčí“ ve svých protisystémových pozicích, a když by se třebas fakt klonili k tomu, že šlo o žhářství, nejspíš budou „zastaveni“ ve chvíli, kdy by měli ukázat na pachatele, protože by ve finále mohla ve Francii hrozit skutečná občanská válka… Je to fakt hodně nešťastná situace, byť, jak říkám, požáry se prostě dějí…“ uzavřela věc Spencerová.
Další z otázek se pak týkala Libye a posilování maršála Chalífy Haftara v této zemi. Portál přitom poukazuje na to, že právě Francie, ale také Egypt či Rusko, jeho počínání spíše podporuje. Co by však pro Libyi znamenalo, kdyby zemi ovládl právě on? A jak by na to reagovalo OSN? I na to se novinářka pokusila odpovědět.
„OSN je při současném rozložení sil ve světě, kdy si USA a Západ házejí klacky pod nohy s Ruskem a Čínou, už tak ochromená, že už žádnou velkou ostudu mít ani nemůže. Nikdo od ní nic nečeká, a tak nemůže ani nic pokazit. Uznání islamistické „libyjské“ vlády v Tripolisu ze strany OSN je proto vlastně jen dávným projevem toho, že ji kdysi chtěl uznat Západ jako následníka Kaddáfího a Rusko se (za prezidenta Medveděva) připojilo, protože chtělo být „světové“, tedy se Západem,“ myslí si.
Poukazuje také na to, že podle USA současnou Haftarovu ofenzivu proti Tripolisu financuje Saúdská Arábie, a to v rámci svého klasického boje proti Muslimskému bratrstvu.
„(…) Což by na jedné straně dávalo smysl, protože v Tripolisu opravdu vládnou Muslimští bratři, ale vládnou tam už roky, takže není zcela jasné, co Saúdy mělo vyprovokovat k tomu, aby Haftára poňoukli k dobytí hlavního města zrovna nyní… Uvidíme, co bude dál. S nastoupeným tempem „dobývání“ Tripolisu si o tom budeme povídat klidně ještě půl roku…“ řekla závěrem Spencerová.