Od této chvíle jsou všechny kontakty s představiteli Íránských revolučních gard srovnatelné s federálními zločiny a jsou považovány za sponzorování terorismu. Tyto činy mohou být potrestány vízovými a finančními sankcemi, zmrazením účtů v amerických bankách a dokonce odnětím svobody až na 20 let.

Spolupráce s Íránem a jeho státními strukturami byla omezována i dříve. Hovořilo se o tom například v prezidentském dekretu z roku 2016. Každému, kdo nějakým způsobem spolupracoval s Teheránem, hrozily nepříjemnosti. Jednotky Quds (Jeruzalémské jednotky), které provádějí speciální operace v zahraničí, byly prohlášeny za sponzora terorismu už v roce 2007. Formulace „zahraniční teroristická organizace“ však znamená mnohem závažnější opatření.

Dříve byla spolupráce s íránskými strukturami hodnocena podle určitých kritérií. Nyní to však znamená, že kdokoliv, kdo přiletěl na letiště kontrolované Íránskými revolučními gardami nebo si koupil housku v obchodě patřícímu někomu ze „strážců“, je sponzor terorismu?

Íránské revoluční gardy (doslova Armáda strážců islámské revoluce)  kontrolují ekonomiku prostřednictvím velmi rozsáhlých, někdy stínových sítí. Je těžké určit, které právnické a fyzické osoby jsou spojeny se „strážci“. „Nebezpečná je spolupráce s jakýmikoliv Íránci, proto se samozřejmě byznys nebude pouštět do složitých průzkumných operací, neboť je jednodušší najít si jiné partnery,“ říká vědecká pracovnice Národní výzkumné univerzity Vysoká škola ekonomická Julija Svešnikovová.  

Mimochodem, cizinci se již dávno snaží nemít s íráským byznysem nic společného, kromě toho se situace zhoršila po odstoupení USA od jaderné dohody v minulém roce.

„Nátlak Washingtonu je natolik silný, že alternativní mechanismy spolupráce vůbec nebyly vytvářeny,“ zdůrazňuje Julija Svešnikovová.

Takoví různí teroristé

Prohlásit gardu ájatolláhů za teroristickou organizaci je bezprecedentní krok dokonce i pro Washington, který tak rád vyhlašuje sankce. Ale jak konkrétně aplikovat zákon v praxi, není jasné.

Ministerstvo obrany USA a CIA vystupovaly proti tomu, aby byly Íránské revoluční gardy zařazeny do seznamu teroristických organizací. Podle názoru těchto institucí to může mít dopad na americké vojáky a důstojníky CIA na Blízkém východě. Americké velení v tomto regionu upozornilo na vzniklé nebezpečí. Jak nyní komunikovat nejen s íránskými, ale i s iráckými, libanonskými a dokonce s ruskými ozbrojenými silami, také není jasné.

Na druhé straně zákon rozvazuje Američanům ruce, neboť jim umožňuje jednat proti íránským silám v zahraničí. Především může jít o Sýrii, kde se íránští vojáci nacházejí zcela zákonně na základě pozvání vlády Bašára Asada.

Ve vládě upřesnili, že zákaz spolupráce s Íránskými revolučními gardami „neovlivní plnění diplomatických funkcí“ ze strany USA. Washington navázal kontakty s šíitskými organizacemi v regionu, které úzce spolupracují s Teheránem, a Američané nemají v úmyslu tyto vazby ztratit.
Výroky zvláštních představitelů vypadají protichůdně i proto, že například s Hizbolláh, která je oficiálně prohlášena za teroristickou organizaci, Američané musí komunikovat, jelikož tato organizace je zastoupena v libanonském parlamentu, zdůrazňuje konzultant PIR-Centra politických studií Andrej Baklický. Ukazuje se, že někteří teroristé - IS * nebo Al-Káida * - si zaslouží být zničeni bez sankcí OSN, zatímco jiní jsou teroristé „ze zvláštních důvodů“.

Diplomacie nebude

Ještě jedna nezodpovězená otázka – k čemu je třeba tento zákon, který prakticky neohrožuje Íránské revoluční gardy a pouze mate americké partnery v regionu?

Jedním z nejrozšířenějších názorů je to, že strany zkouší vzájemně svou trpělivost a čekají, až to někdo nezvládne a jako první udělá hloupost. Říká se, že v Bílém domě jsou ti, kteří věří, že v určitou chvíli Íránce přestane bavit odtržení od ostatního světa, nemožnost cestovat a vést byznys v zahraničí. Obviní z toho ájatolláhy a nakonec jejich režim padne.

Podle slov Svešnikovové taková varianta vývoje událostí není nejpravděpodobnější. Nehledě na veškerou nejednoznačnost Íránských revolučních gard, zvláště z hlediska lidských práv, v Íránu jsou „strážci“ především ti, kteří zvítězili ve válce s Irákem, národní hrdinové. Útoky zvenčí naopak mohou mít za následek větší konsolidaci kolem moci.

Baklický uvádí, že americký prezident se stěží vyzná v historických podrobnostech a podobná rozhodnutí mohou být diktována osobní ješitností.

„Podle jeho logiky vše, co před ním udělal jeho předchůdce Barack Obama, je třeba zbořit a postavit nové,“ říká odborník.

Obama se nedohodl s Kim Čong-unem, ale Trump se dohodne. A s Íránem se předchozí vládě uzavřít smlouvu podařilo, to znamená, že je třeba tyto dohody zničit a dosáhnout nových.

* IS - teroristická organizace zakázaná v Rusku.