Proč Švédsko vyhrožuje zavedením sankcí proti zemím EU vystupujícím proti přijímání uprchlíků? Můžeme považovat tento krok za ohrožení národní suverenity těchto evropských zemí?

Bill Ravotti: Celý takzvaný Projekt EU znamená ohrožení suverenity a integrity evropského národního státu, ať už jsou to direktivy EU o zbraních, migrační kvóty nebo Článek 7 Smlouvy o Evropské unii, který je využíván jako politický nástroj s cílem pokusit se změnit vnitrostátní zákony.

Eurokraté získávají moc v Bruselu, proto udělají všechno možné, aby rozšířili sféru vlivu a rozsah EU. Nakonec bude nutné se vzdát buď superstátu EU nebo evropského národního státu. Věříme, že nakonec dojde k rozkolu a EU bude mnohem menší... Možná [v ní zůstane] Francie, Německo, Španělsko, Portugalsko, země Beneluxu a některé další státy západní EU. Střední a východní Evropa a možná Itálie půjdou svou cestou. Kulturní rozdíly jsou příliš velké.

Švédský premiér Stefan Löfven zdůraznil, že je připraven vyhlásit sankce proti jiným zemím EU. Neupřesnil podstatu sankcí a pouze řekl, že „to přijde draho, nebude možné dostávat prostředky EU jako dnes“. Jaké sankce může Švédsko zavést? Jak silné mohou být tyto sankce?

Löfven je katastrofou, stejně jako Švédsko... takže on nic neznamená. Prostě se snaží sjednotit svou krajně levicovou volební základnu ve Švédsku. Německo, Francie a západní blok EU se však nakonec pokusí propojit rozvojové fondy EU s přijímáním migrantů. Samozřejmě je to hloupé a je to široce vyvraceno v článku na našem portálu i v dalších článcích.   

Strukturální fondy nebo investice, které Visegrádská skupina dostává od EU, začaly dávno před migrační krizí a nemají nic společného s migrací. Cožpak někdo skutečně věří, že EU a Německo prostě jen tak rozdávají peníze? Západní firmy více než kdokoli jiný těží z těchto investic v Maďarsku. Jinými slovy, ačkoliv tento „příspěvek“ EU není tak dramatický jako Marshallův plán, v dlouhodobé perspektivě přinese velký užitek dárcovským zemím. Od západních firem nacházejících se na území Visegrádské skupiny a majících rekordní zisky nepřichází příliš mnoho stížností.

Několik členských zemí EU (takových jako Rakousko, Slovensko, Maďarsko atd.) nepodepsalo Migrační smlouvu OSN v minulém roce. Jaká je pravděpodobnost toho, že ostatní země si z nich vezmou příklad a začnou provádět vlastní migrační politiku?

Začínáme už to pozorovat v Bulharsku, Polsku, Česku a dalších státech. Podívejme se, 8 z 12 zemí střední a východní Evropy, které tvoří Iniciativu Trojmoří, nepodepsalo Smlouvu OSN, což bylo obrovskou porážkou pro Berlín a Brusel. Vidíme také vznik nových pravicových stran ve Finsku, Španělsku, Belgii a Nizozemsku. Dokonce i když se tito noví vůdci nedostanou k moci okamžitě, posunou debaty směrem napravo. Dokonce i socialistická vláda Španělska změnila své chování vůči migraci díky úspěchu antimigrační strany Vox.

Nelze zapomínat, že Matteo Salvini se ne náhodou najednou objevil v Itálii, aby se dostal k moci. Je to dlouhodobý projekt, ale základna je vytvořena.