Na portálu se píše, že problém vznikl kvůli tomu, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 cm do jednoho metru. Jde v podstatě o to, že v nížinách zkrátka nebyl sníh. Letos tedy opět vládne nebývalé sucho, přičemž k oblastem, kde je situace nejhorší, patří jih Moravy.

„Také nám hůře vzcházejí zjara zaseté plodiny. Sucho se již podepisuje na ozimých porostech, zasychají spodní patra pšenic, rostliny jsou oslabené a hůře odolávají chorobám a škůdcům,“ vysvětlil špatnou situaci Lukáš Jurečka, šéf zemědělského družstva Pooslaví Nová Ves na Ivančicku.

Uvádí se, že loni touto dobou bylo množství vláhy po zimě vcelku dobré. Sucho tehdy totiž způsobily až teplotně nadprůměrné jarní měsíce bez deště. Letos však problém vznikl už nyní. Část Znojemska, Blanenska a Vyškovska hlásí extrémní sucho, což odpovídá nejvyššímu pátému stupeň. Čtvrtý stupeň pozorujeme v jejich blízkém okolí a výrazné sucho, tedy třetí stupeň, pak trápí přes polovinu Jihomoravského kraje.

Odborníci: Voda do spodních vrstev už nepronikne

„Řepka začíná jít předčasně do květu, pšenice žloutne. Jarní přihnojení dusíkem mělo minimální efekt, protože se hnojivo v suchu nerozpouští a nedostane se do půdy,“ popisuje katastrofální situaci Marek Klíč, majitel mléčné farmy v Božicích na Znojemsku.

V Zemědělském družstvě Šatov uvedli, že letošní jarní zásobenost půdní vláhou je nejnižší za pět let. Odborníci si myslí, že pokud bude trvat standardní počasí či dokonce spadne méně srážek, než je dlouhodobý průměr, pak by voda v půdě mohla dojít již během května či června.

„Když přijde déšť, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí,“ zdůrazňuje bioklimatolog Miroslav Trnka, který se účastní projektu InterSucho.

Zemědělci jsou zoufalí, jelikož předpověď počasí hovoří o pokračování bezsrážkového období. Situace by se tak mohla prudce zhoršovat.

„Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem, který tvoříme na základě pravděpodobnosti, až do července. Deficit vláhy je opravdu hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle. V kontextu suchých let 2015, 2017 a 2018 je to velmi varující,“ podotkl Trnka.

Každý pohyb půdy = vypaření se vláhy

Na zmiňovaném projektu InterSucho se podílejí i sami farmáři, kteří mu poskytují data. Zemědělci navíc dnes, víc než kdy dřív, zvažují, jak hospodařit a jaké plodiny a odrůdy zvolit.

V důsledku toho se většina zemědělců raději zaměřuje na ozimy, a tak seje na podzim. „Loni nám ozimá forma hrachu dala o dvě třetiny vyšší výnos než jarní,“ vysvětlil tento krok Tomáš Martinec, předseda představenstva družstva v Čejkovicích.

Ve výhodě by měli být údajně zemědělci, kteří kromě polí obhospodařují i hospodářská zvířata. Hnojem se totiž půdě vrací organická hmota a lépe pak zadržuje vodu. Kvůli suchu se také zemědělci snaží minimalizovat jakékoli zásahy do půdy. Každý pohyb půdy totiž znamená výpar vláhy. A ta pak chybí.

Odborníci poukazují i na to, že zemědělci kvůli vzniklé situaci zcela vynechávají jarní sladovnický ječmen.

„Nemá ekonomicky smysl ho při tomto počasí v naší oblasti pěstovat. V suchu má nízké výnosy, navíc většinou zaschne a má vysoké hodnoty dusíku, které sladovny nechtějí,“ domnívá se Jurečka z Nové Vsi.

V malých obcích je situace špatná. Pomohou jen cisterny

„Pro obce, které jsou na mělkých vrtech závislé, je to špatná zpráva. Zima stačila jen na doplnění povrchových zdrojů,“ tvrdí Trnka.

Řeč je především o vesnicích, které jsou nenapojené na větší skupinové vodovody. Ty jsou pak při poklesu vody odkázány na navážku cisternami, píše portál.

„Ve spolupráci s vlastníky vodárenské infrastruktury hledáme řešení, která jsou ale mnohdy velmi nákladná. Jde právě o napojení těchto problematických obcí na skupinové vodovody nebo o hledání nových, vydatnějších zdrojů,“ řekla mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová.