Portál píše, že daná opatření k omezení dvojí kvality jsou součástí směrnice, jejímž úkolem je chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami, a to hlavně v online prostoru. Nicméně právě regulace dvojí kvality podle mnoha českých politiků skončila fiaskem.

„Spokojená nejsem. Přijatý zákon totiž obsahuje řadu právních kliček, přímo šitých na míru velkým výrobcům, kteří z dvojí kvality mají velký byznys,“ myslí si Olga Sehnalová (ČSSD).

A podobného názoru jsou i další politici. Ozývají se tak slova kritiky o tom, že dvojí kvalita se definitivně nezakazuje a že je zákon plný výjimek, díky kterým budou moci potravináři z věci vybruslit.

Srovnávací testy v uplynulých letech přitom odhalily, že v Česku, na Slovensku a v dalších zemích bývalého východního bloku jsou lidé šizeni. Prodávají se tam totiž výrobky, které mají jiné složení než stejný produkt, který se prodává například v Německu či Rakousku.

Jako příklad můžeme uvést masné výrobky s nižším obsahem masa či pizza, na které byla náhražka sýra, i když ve složení výrobce sliboval eidam a mozzarellu. Výjimkou nejsou ani nápoje – třeba džus, v němž byly místo pomerančů použita sladidla a jablečná šťáva. A to stejné platí i u drogerie.

„Mohli jsme dnes udělat definitivní tečku za debatami o množství kakaa v čokoládě v Německu a v Česku, bohužel se tak nestalo. Pro mne jako poslankyni zvolenou za Českou republiku je výsledek zklamáním,“ svěřila se europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

„Mrzí mne, že nebyly přijaty pozměňovací návrhy, jichž jsem spoluautorkou, které mohly situaci ještě zachránit. Osobně jsem o nich ještě tento týden řadu kolegů přesvědčovala, bohužel ale nakonec v 751členném parlamentu nenašly dostatečnou podporu,“ dodala k věci.

Výsledek se nelíbil ani šéfovi strany TOP 09 Jiřímu Pospíšilovi. Podle něj se doslova jedná o selhání české vlády.

„Obávám se, že zákaz dvojí kvality potravin nepřinese. Vágní definice návrhu v praxi povede jen k tomu, že si bohaté firmy budou najímat právníky, aby našly cestu, jak nekvalitní zboží ve východní Evropě prodávat dál,“ vyjádřil svůj názor.

S tím však ministerstvo průmyslu a obchodu nesouhlasí. Brání se, že snažilo prosadit alespoň nějaké omezení, jinak by země jako Německo mohly daný návrh shodit ze stolu úplně.

Jiná chuť? Může být!

„Není to úplný zákaz dvojí kvality bez výjimek, jak jsem navrhovala. Naopak, každé podezření na dvojí kvalitu musí složitě posuzovat dozorový orgán, sbírat důkazy, vyjádření výrobců... To v praxi nemůže fungovat. Ještě horší je, že zákon připouští odůvodněné a objektivní faktory, díky kterým výrobci mohou potraviny a další zboží i nadále přizpůsobovat místním chutím, cenovým preferencím a kdo ví čemu ještě, protože si prolobbovali, že tyto faktory nebudou v textu všechny vyjmenovány. Takže dovoleno je prakticky cokoliv,“ zdůraznila europoslankyně.

Také dodala, že má v plánu na zákazu dvojí kvality výrobků spolupracovat s českými úřady. Požaduje, aby byla zapsána do českého zákona, a doufá, že se téma na půdu evropských institucí brzy vrátí.

Pro danou směrnici zvedlo svou ruku celkem 474 poslanců, proti pak bylo 163 lidí a celkem 14 osob se hlasování zdrželo.

Cíl dané právní úpravy nespočívá jen v dvojí kvalitě, ale také v poskytnutí spotřebiteli transparentnější informace o mechanismu zpracovávání nabídek na online trzích a v internetových srovnávacích službách. Jedná se například o Amazon, eBay, Airbnb či Skyscanner.