Assange, který byl ve Švédsku obviněn v roce 2010 ze sexuálních zločinů, se posledních sedm let od června 2012 ukrýval na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně z obav před extradicí, kterou povolil britský soud. V roce 2017 bylo trestní stíhání Assange zastaveno, avšak po zprávách o jeho zadržení požádala obhájkyně poškozené osoby o obnovení vyšetřování.

„Paragraf, podle něhož je obžalován, předpokládá dvou až šestileté vězení. Pokud rozumím hodnocení, které uvedl advokát pro trestní případy, v případě, když bude Assange odsouzen, bude mu stanoven trest spíše minimální, asi dva roky,“ soudí Wrange.

Dodal rovněž, že nehledě na to, že soudní řízení proti Assange neztratilo na aktualitě, důkazy proti němu se stávají časem stále méně přesvědčivými. „Protože se (podobné případy) zakládají na výpovědích svědků, a tyto výpovědi mohou být po devíti letech méně jasné. Proto je možné, že časem se stávají důkazy stále slabší,“ uvažuje odborník.

USA nyní Assange obviňují ze spiknutí s bývalou vojenskou příslušnicí Chelsie Manningovou a ze zveřejnění ukradených služebních dokumentů. Ministerstvo spravedlnosti USA oznámilo, že v případě obžalovacího rozsudku hrozí Assange až pětileté vězení. V případě, když budou zakladateli WikiLeaks předložena v USA obvinění podle zákona o špionáži, může mu hrozit trest smrti.

Wrange se domnívá, že rozhodnutí o tom, čí žádosti o extradici má být vyhověno – švédské nebo americké – záleží na britských úřadech. „Proti němu (Assange) byl vydán evropský zatykač, a to odpovídá extradici uvnitř EU. Dokud bude tento zatykač platit, má prioritu Švédsko. Nicméně rozhodnutí budou přijímat britské úřady v souladu s britským zákonodárstvím a s podmínkami dohody o extradici s USA,“ podotýká právník.