V posledních týdnech byly trhy naladěny optimisticky na pozadí zpráv o obchodních jednáních mezi oběma zeměmi. Ministr financí USA Steven Mnuchin prohlásil, že se USA a Čína přibližují poslední etapě řešení všech otázek. A prezident USA Donald Trump učinil ještě optimističtější prohlášení, podle něj poslední schůzka předáků obou zemí, na níž se plánuje podepsání definitivní dohody, se může uskutečnit v průběhu několika týdnů.

Obchodní nevyváženost není zdaleka jedinou příčinou toho, že se Trump rozhodl zavést proti Číně zvýšená cla na zboží v hodnotě 250 miliard dolarů. Námitky USA se týkaly několika aspektů. Jde o omezení přístupu amerických společností na čínský trh, nucené předání technologií, umělé snížení měnového kurzu a subvencování státních společností. Ve většině otázek dokázali účastníci jednání své pozice sblížit. Čína například uznala, že nucené předání technologií skutečně existuje, a slíbila větší ochranu zahraničním investorům. Vážnost těchto záměrů byla potvrzena rychlým přijetím nového zákona o zahraničních investicích. Čína kromě toho slíbila, že v průběhu šesti let sníží na nulu obchodní nevyváženost. Američtí účastníci jednání vytyčili rovněž sliby Pekingu podporovat měnový kurz na přijatelné úrovni.

Otázka subvencování státních společností se však stala kamenem úrazu v obchodních jednáních mezi oběma zeměmi. USA tvrdily, že tím, že subvencují domácí společnosti, podkopává Peking základy poctivé konkurence a porušuje takto závazky, které převzala Čína při zapojení do WTO. Čína ze své strany kategoricky odmítala měnit průmyslovou politiku a prohlašovala, že USA by neměly zasahovat do jejich vnitřních záležitostí. Jak podotýkají zdroje agentury Reuters, americká strana si postupně uvědomuje, že se jí nepodaří donutit Peking k tomu, aby zničil již uplatněný ekonomický model státního kapitalismu. Čína spíše zcela odmítne dohodu, než přistoupí na podmínky, které nejsou pro zemi přijatelné. V takovém případě, jak se domnívají ve Washingtonu, by bylo lepší se soustředit na jiné důležité otázky americko-čínské obchodní součinnosti. A když už se zmiňuje definitivní dohoda o politice subvencování Pekingem domácích společností, tak jen mimochodem. Zmírnění pozice USA se vysvětluje neochotou přivést jednání do slepé uličky tím spíše, že USA nemají k podobným požadavkům dostatečné důvody.

„Myslím si, že státní subvence jsou klíčovou otázkou obchodních jednání mezi ČLR a USA. Pravděpodobnost toho, že Čína v této otázce ustoupí, je mimořádně malá. Kromě toho nemají USA dostatečné důvody k tomu, aby žádaly od Číny nějaké ústupky, protože Amerika jednala shodnými způsoby. Mnohé společnosti v USA se rozvinuly na současnou úroveň právě díky různým státním subvencím. Takže žádat od čínských úřadů, aby se zdržely podporování svých společností, je také nepřijatelné. A skutečně, čínské úřady použily velké množství způsobů podporování výrobních odvětví a subvencování podniků, aby jim pomohly překonat finanční těžkosti. V této otázce Čína neustoupí. V opačném případě se rozvoj čínských podniků zastaví. V průběhu čtyřiceti let realizace politiky reforem a otevřenosti mnohé čínské společnosti vyrazily kupředu výhradně díky státní podpoře. A myslím si, že USA v této otázce ustoupily nejen proto, že úřady ČLR projevily neústupnost, ale také proto, že cítily nedostatečnou odůvodněnost vlastní pozice. Ve srovnání s otázkami obchodní nevyváženosti a měnového kurzu je otázka subvencování společností nejsložitější. Je mimořádně těžké v ní dosáhnout konsensu. Učiní-li USA ústupky a bude-li tato otázka urovnána, bude možné říci, že obchodní problémy jsou celkem vyřešeny a jednání se blíží ke konci,“ řekl Sputniku odborník finanční univerzity Šan-si Li Kai.

Možná, že ve Washingtonu pochopili, že bez státního regulování čínské ekonomiky se nedají uspokojit jiné americké požadavky. Například plány snížení obchodní nevyváženosti se budou plnit hlavně díky zvýšení nákupu amerického zboží čínskými společnostmi. V podmínkách úplně volného trhu bude mimořádně těžké zajistit plnění podobné státní směrnice. Jiný požadavek – zachovávat kurz jüanu na stabilní úrovni – také předpokládá intervenci finančních regulátorů. A konečně politika USA v oblasti omezení exportu hi tech výrobků do Číny, odůvodněná obavami z krádeže intelektuálního vlastnictví, také mimoděk pobízí Čínu k urychlení vlastních vědeckotechnických projektů. A tento proces si vyžaduje značnou státní podporu.

Nyní v podmínkách vzájemných kompromisů se rýsuje budoucí dohoda stále jasněji. V jiné sporné otázce obchodních jednání mezi ČLR a USA – vytvoření mechanismu kontroly plnění dohod – je také určitý pokrok. Původně nechtěly USA zrušit platné tarify hned po podepsání dohody, aby si zachovaly nástroj dodatečného nátlaku na Peking. Čína však trvala na tom, že tarify mají být zrušeny oběma stranami podle zásady vzájemnosti. Avšak v minulém týdnu ministr financí USA Steven Mnuchin v interview pro CNBC prohlásil, že orgány pro plnění dohod budou vytvářet přece jen obě strany. Podle slov Mnuchina v případě neplnění svých závazků bude každá strana vystavena patřičným sankcím.