V březnu na sebe papež František (svého času Jezuita Bergoglio) upozornil videem, na němž ucukával svou rukou s Rybářským prstenem před věřícími, kteří jej chtěli na znamení respektu (a poslušnosti) políbit.

Gesto vůči věřícím dosti zvláštní, necitlivé, snad až nedůstojné. Vysvětlil to nehygieničností a obavou o zdraví lidí. Teď před pár dny v Římě poklekl a políbil boty znesvářených představitelů Jižního Súdánu. Tímto pokorným gestem, jak píše Daily Mail, chtěl podpořit mírová řešení v regionu. Ušlechtilé. O tom žádná. Ale tady už hygiena otci nevadí?

Sic v případě prstenu se obával o zdraví svých oveček, tak v případě líbání obuvi mohlo zase jít o zdraví jemu – coby nejvyššímu otci! Takto se odvážit riskovat své zdraví – při vší úctě – při svém věku a postavení hlavy křesťanské církve? Kdo ví, do čeho všeho hosté po cestě z daleké Afriky mohli šlápnout. Nebo byly ony boty hygienicky ošetřeny?

Ale ještě zpátky k první události s (ne)líbáním prstenu. Server iDnes tehdy informoval, že vatikánský mluvčí novinářům řekl, že o tom s Františkem mluvil, přičemž mu Svatý Otec sdělil, „že jeho motivace byla velmi prostá: hygiena.  Chtěl se vyhnout tomu, aby se lidé, nikoli on sám, nakazili nějakou nemocí.“

Třeba křesťanstvím?

Nechci papeže z ničeho podezřívat, nicméně… Stačí, když si člověk sesumíruje jeho dřívější prohlášení a činy. Třeba jeho nekritického postoje k přijímání migrantů (které většinou označuje za „uprchlíky“, v jednom ze svých projevů je nazval dokonce „bojovníky naděje“). A to navzdory čím dál zřejmějšímu faktu, že jejich kulturní, sociální ani náboženské založení z větší části není kompatibilní s tím naším. Na druhé straně k pronásledování křesťanů v muslimských zemích otec prakticky mlčí.

Postupná a účelová eroze skály, na níž církev coby představitel starých hodnot, stojí

Pokud však papež opravdu odmítal onen prsten „pro dobro svých oveček“, pak se z jeho strany jednalo o dosti neempatické zhodnocení situace. Já osobně bych se jím tedy cítil ponížen – kdybych byl na místě oněch lidí.

Jeden můj známý k Františkovu chování napsal, že „odmítá hierarchii Církve, tzv. Petrův primát. Je to likvidace úcty k hierarchii a tisíciletého řádu“. A jiný známý to pojmul obecněji: „Je to postupná a účelově dělaná eroze skály, na které stojí církev, která je zároveň i představitelem světa starých zažitých hodnot.“

Nevím, co je na tom pravdy, ale určitou logiku mi to při dlouhodobém pohledu na jednání papeže Františka (jinak Jezuity Bergoglia) dává.