Očekává se, že kolem 150 džihádistů a jejich manželek, stejně jako 80 dětí, se vrátí „domů“ do Švédska z poraženého „kalifátu“, který kdysi ovládala notoricky známá teroristická slupina Islámský stát, zatímco mnoho lidů varovalo, že poskytování azylu těmto navrátilcům je nebezpečné, pouze jediná obec je doposud odmítla přivítat.

Celkem 35 obcí se připravuje na přijetí až 230 navrátilců z oblastí Středního východu, které dříve ovládal Islámský stát,“ uvádí deník Dagens Nyheter.

Seznam možných navrátilců ze Sýrie a Iráku zahrnuje 150 džihádistů a jejich manželek, stejně jako 80 dětí.

Dne 24. dubna uspořádá Centrum pro prevenci násilného extremismu (CVE) diskusi s obcemi o tom, jak by mělo probíhat jejich přivítání. Podle organizace je důležité zaměřit se na prevenci kriminality. Cílem je tedy dosáhnout jasného obrazu o situaci a odpovídajícím způsobem upravit toto úsilí.

„Může se jednat o podporu a pomoc, kterou mohou obce poskytnout. Ale musí se zahrnut i systém zdravotní péče a to i ve formě psychiatrie,“ řekl šéf CVE Jonas Trolle deníku Dagens Nyheter.

Trolle sice zdůraznil důležitost trestního stíhání těch, kteří se dopustili teroristických trestných činů a válečných zločinů, ale to může být velice obtížným úkolem. Švédsko zatím obdrželo desítky navrátilců, ale pouze jeden případ skončil soudem a odsouzením.

Trolle zdůraznil, že bývalí muži Islámského státu, ženy a dokonce i děti mohou být ideologicky motivováni. Jejich extremistická víra může vyústit v jednodušší formy teroristických útoků, ale také v rychlou radikalizaci jejich prostředí.

„Bylo by velmi nebezpečné, kdyby se vrátili domů a měli pocit, že mají volnou ruku. Může to podpořit další radikalizaci ve všech typech extremistických prostředí,“ vysvětlil Trolle.

CVE uspořádala v pátek rozhovor u kulatého stolu s organizací Save the Children, dětskými psychiatry a zástupci sociálních služeb, aby konkrétně diskutovali o léčebných strategiích, které mohou být použity pro pomoc vracejícím se dětem.

„Je nesmírně důležité, abychom shromáždili všechny relevantní aktéry a objasnili existující potřeby,“ vysvětlil Jonas Trolle.

Osud vracejících se džihádistů Islámského státu a jejich potomků narozených na Středním východě již dříve vyvolalo ve Švédsku rozdílné reakce.

Imám Kashif Virk z islámského odvětví Ahmadiyya argumentoval, že teroristé ISIS si zaslouží „druhou šanci“ a potřebují pomoc. Ve svém stanovisku pro deník Dagens Samhälle také odsoudil švédské politiky za to, že neučinili dost na pomoc menšinám a uvedl „frustraci“ jako hlavní důvod, proč se lidé připojují k extremistickým skupinám jako je ISIS.

Oproti tomu přední švédský vedoucí výzkumný pracovník v oblasti terorismu Magnus Ranstorp z National Defence College uvedl, že Švédsko by se mělo vyhnout aktivní pomoci džihádistickým zběhům za každou cenu. Podle něj jsou nejnebezpečnějším druhem a nejtvrdší odrůdou. Ranstorp také odsoudil švédské úřady, ale za to, že reagovaly příliš slabě a příliš pozdě. Podle něj legislativa zaostávala a umožnila lidem, kteří se dopustili zvěrstev, svobodně žít.

Obec Staffanstorp zatím byla první a jedinou komunitou ve Švédsku, která zcela odmítla vracející se džihádisty, které předseda představenstva Christian Sonesson popsal jako „stojící na straně obětí“.