„Problém je v tom, že odborníkům v ministerstvu, nebo spíš v komisích, které tam zasedají a zamýšlejí se nad tím, jestli dům má hodnotu nebo nemá, se často nedopřává sluchu - jejich názory nebývají vyslyšeny. Často se rozhodne jinak, než se odbornici vysloví. V tom je problém. To, že Kotva má kulturní hodnotu, o tom v podstatě nikdo nepochybuje. Totéž i u spousty jiných budov, například i u toho Transgazu. Stává se ale, že investor to nějakým svým požadavkem přebije,“ vysvětlila doktorka Bečková.

Podle odbornice v tom hraje jistou roli politika. „Jedná se o názor obecné veřejnosti na budovy. Koukají na ně trošku skrz prsty, jsou pro ně spojené s minulým režimem. Ten názor je oprávněný. Bylo to ministerstvo paliv a energie, to je bez debaty státní budova. Ale to vůbec neznamená, že nemají vysokou uměleckou, kulturní, architektonickou hodnotu,“ tvrdí předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

Občanské sdružení Klub Za Starou Prahu již od roku 1900 vede osvětovou činnost. Podle doktorky Berčkové, hlavním posláním je šířit znalosti a prohlubovat památkové vědomí v lidech. Sdružení vydává časopis, snaží se publikovat a pořádá přednášky. Největší ohlas mývají podle doktorky Berčkové památkové kauzy.  

Ministerstvo upřednostnilo zájmy investora

Komplex budov Transgazu ve stylu brutalismu se stavěl jako projekt pěti architektů v letech 1972 – 1978. Původně sloužil jako plynárenský centrální dispečink ministerstva paliv a energetiky. Portál rozhlas.cz zmiňuje, že v roce 2014 budovu od společnosti ČEZ koupila developerská firma HB Reavis, která je vlastněná slovenským miliardářem Ivanem Chrenkem. Klub za starou Prahu navrhnul Ministerstvu kultury prohlásit stavby za památku. Podle pravidel by měla hodnota dané budovy přesahovat regionální význam a splňovat 1 ze 7 kritérií stanovených ministerstvem.

Avšak Národní památkový ústav prohlášení nedoporučil se slovy, že „dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny". Po záporném rozhodnutí v roce 2017 Klub za starou Prahu pokračoval ve své snaze o záchranu budovy a zahájil přezkum rozhodnutí Ministerstva kultury. Nicméně nakonec původní rozhodnutí Ministerstva kultury bylo potvrzeno. Demolice budovy probíhá od půlky února a je ke zhlednutí v přímém přenosu na stránkách portálu irozhlas.

Podle předsedkyně Klubu za starou Prahu, nejpodstatnější v tomto případě byla situace investora, který si koupil areál nezapsaný jako kulturní památka. Podle doktorky Bečkové snaha o prohlášení za památku narazila na názor ministerstva spočívající v tom, že investor měl určitá očekávání, že bude moci s tou stavbou jakkoliv zacházet.

„Navíc mnozí nebyli schopní ocenit hodnotu, kterou byla budova Transgazu. Ještě jsme všeobecně nedospěli do toho stádia,“ dodala doktorka Bečková.

Výjimečný architekturní  komplex  

Předsedkyně klubu potvrdila, že stavba nemá žádný vzor a byla naprosto originální. Podle odbornice měli architekti možnost pracovat úplně volně, využit největší tvůrčí potenciál a svou invenci.

„V obou budovách, které se dnes bohužel bourají, se jedná o naprosto neopakovatelný nápad. Bylo tam mnoho i technických prvků, které se musely řešit speciálně pro tuto stavbu,“ vysvětlila pro Sputnik Berčková.

Také zdůraznila, že pod touto stavbou vede tunel metra a uvnitř byl sálový počítač, který se nesměl zachvět. „Vyřešili to tím, že ta budova, ve které byl počítač, je obložená dlažebními kostkami. Tento obklad jí zatížil natolik, že to pomohlo požadavku, aby sálový počítač byl v klidu,“ dodala na závěr doktorka Berčková. Proto budova byla podle odbornice nejen unikátní architektonicky, ale i staticky a technicky.

Názor autora se nemusí schodovat s názorem redakce