„V zahraničí naši čelní politici vystupují jako lidé, kteří se zasazují za proevropskou moderní zemi, která vystupuje v souladu se svými spojenci. Když přijdou domů, tak se schizofrenně objevuje druhá tvář, populisticky orientovaná na úspěch ve volbách," řekl prezident.

Na podporu svých slov citoval Marakéšskou smlouvu, dohodu o obranné spolupráci se Spojenými státy, Istanbulskou smlouvu, postoj k Venezuele a symbolickou pomoc uprchlíkům jako příklady „schizofrenie“.

Kiska je také přesvědčen, že politici by měli vážit svá slova bez ohledu na to, zda to říkají doma nebo v zahraničí. Připomněl, že skutečnou zahraniční politiku nevytváří ministerstvo zahraničních věcí a velvyslanectví, ale politici. „Diplomacie, kvalita a smysl pro odpovědnost za naši zemi zde na této půdě výrazně převyšuje naši skutečnou zahraniční politiku," řekl Kiska v prostorách Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí (MZVaEZ) SR.

Pokud jde o EU, prezident řekl, že potenciál společné zahraniční politiky členských států je málo využíván. Ptá se, zda není čas zrušit potřebu souhlasu všech jejích členů k zahraniční politice. Podle Kisky často zájmy jednotlivých zemí převažují nad společnými zájmy EU, která je hospodářskou silou a měla by být jako první vyslechnuta.

Kiska také vyzval ke zlepšení komunikace o evropských otázkách. Podle jeho názoru je EU zmiňována pouze v souvislosti s problémy, nikoli pozitivními opatřeními.

„Brusel není problém, Brusel je řešení,“ uvedl Kiska.

Řekl, že vedoucí představitelé EU by měli více komunikovat.

Kiska přiznal, že když nastoupil do funkce prezidenta, nechápal důležitost zahraniční politiky. Řekl však, že si rychle uvědomil, jak důležité to bylo. V souvislosti s koncem svého funkčního období také oznámil, že jeho poslední zahraniční cesta bude do České republiky.