O kolik zdraží destiláty?
Podle návrhu novely zákona o spotřebních daních, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, navrhuje Ministerstvo financí zvýšení spotřební daně na továrně vyráběné lihoviny o 37,50 Kč. vyrobit Podle současného znění zákona se z litru čistého lihu obsaženého v kořalce vybírá 285 Kč. Pokud Parlament návrh Schillerové schválí, vzroste daň na 322,5 Kč.
Čistý líh se jako nápoj v obchodech neprodává. Obsah lihu v kořalkách je od 25 do 90%. Nejčastěji mají lihoviny na našem trhu obsah lihu 38- 40%. Tento podíl lihu má například Tuzemák, který je v ČR nejprodávanějším „tvrdým“ nápojem. U litrové láhve Tuzemáku bude jen zvýšení spotřební daně představovat 18,20 Kč. U půllitrové lahve 9,10 Kč.
To je ovšem jen údaj za zvýšenou spotřební daň bez započítání DPH. Daň z přidané hodnoty se u alkoholických nápojů platí i ze zaplacené spotřební daně. Funguje to jako daň z daně. Je to ekonomický paradox jako z pohádky O staré bambitce, ale takto konstrukci obou daní vymysleli v Bruselu. ČR ji jen převzala do svých zákonů.
Spotřební daň platí výrobce. Do velkoobchodu výrobce dodává lahve s již zaplacenou spotřební daní a vylepenou kontrolní páskou, na níž je uvedeno kolik korun daně bylo z lahve státu zaplaceno. Výrobce platí spotřební daň nákupem těchto pásek od Celní správy.
Velkoobchod i krámek na rohu nebo supermarket si k ceně přirazí vlastní marži. Z té se už nezvyšuje spotřební daň, ale „jen“ DPH. Pro výpočet zdražení legálních zdaněných kořalek, které by vyvolal návrh vlády, je třeba vzít v úvahu DPH v sazbě 21%. Což je dalších 3,82 Kč. Pokud poslanci návrh Schillerové nezmění cestou pozměňovacích návrhů, tak v příštím roce litr Tuzemáku zdraží minimálně i o 22 Kč. Půllitr i 11 Kč.
Cesta k další metanolové aféře
Babišova vláda si od tohoto kroku slibuje zvýšení výběru daně o 0,9 až 1,1 miliardy ročně. Velmi pravděpodobný je naopak pokles výnosu spotřební daně z lihu. Vládou navržené zvýšení sazeb spotřební daně u lihovin je nejvyšší v historii ČR. Doposud nejvyšší zvýšení spotřební daně z lihu bylo v letech 2006 a 2010 v rámci tzv. Kalouskových úsporných Balíčků. Vlády premiérů Mirka Topolánka (ODS) a Petra Nečase (ODS) v obou případech prosadily zvýšení daně na alkohol o 20 Kč na litr čistého lihu. V roce 2006 vzrostla sazba z 245 na 265 Kč na litr čistého alkoholu. V roce 2010 z 265 na 285 Kč za litr čistého lihu.
V obou případech ale došlo ke snížení výnosu spotřební daně. Po zvýšení daně v roce 2006 došlo k poklesu výběru daně z lihu ze 7 miliard na 6,5 miliardy. Tedy o půl miliardy. Po dalším zvýšení daně roce 2010 klesl výnos daně z lihu o dalších 400 milionů. Ze 6,7 miliardy na 6,3 miliardy.
Po zvýšení daně za Kalouska milovníci tvrdých nápojů nepřestali pít alkohol, ale přešli na černý trh. Nebo na individuální dovoz alkoholu z Polska, kde byla spotřební daň tehdy nižší. Zvýšené nákupy spotřebitelů na černém trhu trvaly několik let, až do metanolové krize. Během té doby klesl roční výnos daně z lihu až na 6 miliard. Kvůli příliš vysokému zvýšení daně a zdražení legálního zdaněného alkoholu stát během 5 let přišel o zhruba 6 miliard Kč. Velká část z této sumy skončila v rukou pašeráků a lidí, kteří vyráběli falešné kořalky. Kriminálníků, kteří nakonec způsobili smrt a zmrzačení řady lidí při otravě metylalkoholem. Příčina i následek jsou důkladně popsány v policejních vyšetřovacích spisech.
Kdo na tom vydělá?
Přesto Babišova ministryně financí nyní navrhuje dokonce dvojnásobné zvýšení daňové sazby na alkohol než v krizových letech 2006 a 2010. Každému, kdo aspoň trochu rozumí ekonomii, je jasné, že opět hrozí enormní nárůst černého trhu. Sazby v ČR budou opět vyšší než v Polsku a na Slovensku. Takže lze čekat zvýšený výskyt individuálního dovozu alkoholu z těchto zemí. Na Slovensku je nyní daň ve stejné výši. Slovensko ji zvyšovat nebude. Polsko má podle vývoje kurzu Zlotého daň vyšší o 2 až 3 Kč za litr. Jenže Polská vláda zvyšování daně z alkoholu neplánuje.
Je to podobná situace, jaká byla v minulosti zaznamenána v Estonsku a Belgii. v Estonsku zvýšili spotřební daň na lihoviny a výsledkem byl pokles výběru spotřební daně o 40%. V sousedním Lotyšsku, kde spotřební daň nezvýšili, ve stejně době vzrostl výběr spotřební daně o 50%. Druhou zemí, kde došlo k podobnému efektu je Belgie, kde zvýšení spotřební daně vedlo k poklesu výběru spotřební daně na lihoviny o 22%. Sousední Francie současně zaznamenala díky přeshraničnímu nákupu belgických občanů zvýšení výběru spotřební daně u lihovin.
Proč i zahrádkáři?
Českému legálnímu trhu s pravým a zdaněným alkoholem trvalo řadu let, než se z rány způsobené metanolovou causou vzpamatoval. Inkaso daně z lihu začalo růst až po pozatýkání hlavních aktérů metylového podvodu. A dlužno dodat, že zejména v důsledku strachu spotřebitelů z nápojů z černého trhu. V posledních 4 letech rostl výběr daně z lihu o 250 milionů ročně. V loňském roce se vybralo 8 miliard. K opakovaní hazardu se skokovým růstem spotřební daně není důvod.
Tentokrát nás k tomu výjimečně nenutí ani EU. ČR už nyní o hodně převyšuje minimální sazby požadované EU. Minimální sazba podle evropské směrnice je 550 Eur za1000 litrů čistého lihu. Při současnému kurzu 25,6 Kč/Eur to dělá 140,80 Kč za litr. Tento požadavek minimálního zdanění továrně vyráběné kořalky už nyní překračuje i zdanění alkoholu z pěstitelských pálenic. Podle evropské směrnice mají zahrádkáři možnost si s 50% slevou na dani nechat vyrobit v certifikované a kontrolované palírně z vlastního ovoce 30 litrů čistého alkoholu na osobu. V ČR je už nyní sazba daně z pěstitelského pálení 143 Kč za litr čistého lihu. Podle návrhu Schillerové by měla vzrůst na 162 Kč za litr čistého lihu. Tedy o 19 Kč na litr vypáleného lihu z vlastního dodaného ovoce.
Alena Schillerová zřejmě čeká, že lidé neopráší staré domácí kolony a nezačnou si kořalku pálit doma pokoutně. Obávám se, že se v tomto ohledu hodně plete.
(Autor je lékař. V letech 1998 – 1999 byl ministrem zdravotnictví a v letech 1998 – 2002 byl poslancem Poslanecké sněmovny. Nyní je lídrem kandidátky SPD ve volbách do Evropského parlamentu.)