Po jednáních, která začala v 60. letech, bylo euro zavedeno 1. ledna roku 1999 v 11 zemích: Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko a Portugalsko.

„To bylo období, kdy se nezaměstnanost snížila do úrovně 4 %. Doba velkého optimizmu a ekonomického růstu,“ řekl ekonom Alexandre Abreu pro Sputnik.

„Zavedení eura mělo Portugalsko modernizovat po 25 letech po obnovení demokracie, v té době, kdy se Portugalsko utvrzovalo jako evropská země, která je blízká k těm nejlepším,“ říká ekonom.

Dnes je euro považováno za druhou nejdůležitější valutu na světě. Podle informací Evropské centrální banky se evropská měna používá ve 39 % plateb, které byly v roce 2017 po celém světě učiněny. Euro předbíhá pouze dolar, který byl používán ve 40 % všech plateb.

„Zavedení jediné valuty v eurové zóně umožnilo zajistit stabilní valutový kurz, který vedl ke snížení úvěrových sazeb, což zase zpřístupnilo možnosti kreditování. Portugalská ekonomika byla jednou z těch, kdo nejvíce získal z přístupu ke kreditování,“ prohlásil pro Sputnik prezident Obchodní a průmyslové komory Portugalska (CCIP) Bruno Bobone.

Podle názoru profesora politologie lisabonské univerzity José Adelino Malteze byla otázka zavedení eura také otázkou přežití Portugalska v měnícím se světě.

„Ve výsledku jsme nebyli velkou zemí, abychom šli vlastní cestou v procesu globalizace,“ řekl Sputniku.

Pro obchod by bylo těžké si představit, pokud by Portugalsko zůstalo mimo zónu eura.

„Ocitli bychom se v pasti mezi mořem a kontinentem, k němuž bychom do jisté míry už více nepatřili. Není možné zjistit, jaký by byl rozvoj a kontext portugalské politiky bez eura,“ dodal Bruno Bobone.