Moscovici navrhl, že jednotný rozpočet mohl sloužit jako politický rámec pro koordinaci úrovní zdanění a výdajů mezi evropskými ministerstvy financí. Následně by eurozóna - nebo dokonce EU - mohla vytvořit svůj vlastní rozpočtový orgán, který by stanovil fiskální rámec pro všechny členské státy.

Moscovici říká, že EU nemá jinou možnost, než pokročit v integraci s ohledem na rostoucí rizika v globální ekonomice. Domnívá se, že jednotný rozpočet by vyrovnal podmínky pro společnosti ze soukromého sektoru a zároveň by přidělil investice veřejného sektoru tam, kde je to potřeba bez ohledu na státní hranice.

Myslí si, že EU musí jednat rychle, protože rizika spojená s nestabilním procesem Brexitu a pokračujícím obchodním napětím ve vztazích s USA by se mohly rychle vyvíjet do realistických hrozeb pro makroekonomickou stabilitu.

Minulý rok francouzský prezident Emmanuel Macron předložil praktické návrhy na posílení evropské integrace vytvořením jediného rozpočtu, který by byl dalším krokem po založení Evropské centrální banky v roce 1998. Poslední krok umožnil vytvoření jednotného rámce měnové politiky ve většině členských států EU.

V prosinci byly Macronovy návrhy schváleny německou kancléřkou Angelou Merkelovou a několika dalšími vedoucími představiteli EU. Některé severoevropské země jsou však stále proti této myšlence - odkazují na rozdíl mezi jejich přísným fiskálním rámcem a tradičně uvolněnějšími rozpočtovými přístupy v zemích jižní Evropy.

Obava spočívá v tom, že tento rozdíl v přístupu k fiskální politice by mohl vyvolat napětí v rámci budoucí rozpočtové zóny.