„Tento týden to bude 5 let od začátku nejnebezpečnějšího vojenského konfliktu ve východní Evropě. I když byla protiteroristická operace v Doněcké a Luganské oblasti zahájena Oleksandrem Turčynovem na jaře roku 2014, hlavní vinu tak dlouho přetrvávající vojenské operace leží na současném prezidentovi Petrovi Porošenkovi, který má nejpřísnější postoj vůči tomuto nepoddajnému regionu. Proto se může stát druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině, podle mě, referendem o válce a míru,“ řekl český expert v rozhovoru pro RIA Novosti.

Jak Bašta připomíná, cesta k začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině byla velmi dlouhá. Všechno to začalo demonstracemi na Kyjevském Maidanu, což nakonec vedlo ke svržení zákonně zvoleného prezidenta země Viktora Janukovyče. Násilné akce aktivistů se rozšířily z Kyjeva do dalších regionů Ukrajiny. Ukrajinské úřady v dubnu 2014 zahájily vojenskou operaci proti samovyhlášeným DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po převratu na Ukrajině v únoru 2014. Podle posledních údajů OSN se více než 10 tisíc lidí stalo obětmi konfliktu. Problematika řešení situace na Donbasu byla projednána hlavně na setkáních kontaktní skupiny v Minsku, která již od září 2014 přijala tři dokumenty, které udávají kroky k odstranění konfliktu. Po dohodě o příměří však pokračují potyčky mezi stranami konfliktu.

„Turčynov a tehdejší premiér Arsenij Jaceňuk odmítli politické řešení krize a vyslali vojenské jednotky, aby ‚uklidnili povstalce‘. Část vojáků se zbraněmi byla vyslána k povstalcům. Takto začala nyní polovina již zamrzlé občanské války na východě republiky,“ říká Bašta.

„Jedním z politických cílů prezidenta Porošenka bylo rozšíření a internacionalizace občanské války. Bezprostředně po svých volbách trval na nejkrutějších akcích proti povstalcům, podporoval ostřelování obytných čtvrtí a infrastruktur, což vedlo k četným civilním obětem, včetně dětí,“ zdůrazňuje Bašta.

Po podpisu dohody Minsk-2 Porošenko ustoupil od pokračujících nepřátelských akcí, ale odmítl jakékoli politické řešení konfliktu a také odmítl vyjednávat s úřady o nepoddajných oblastech, nazývá jejich zástupce „bandity“ a „ruskými teroristy“, poznamenává český expert.

„Prezident Porošenko se zjevně snaží vtáhnout Západ do tohoto konfliktu a změnit povahu války z vnitrostátního na mezistátní, jak ukázala nedávná situace v Kerčském průlivu,“ domnívá se Bašta.

25. listopadu tři lodě ukrajinských námořních sil porušily ruské hranice, vstoupily do dočasně uzavřené vodní oblasti teritoriálního moře Ruské federace a přesunuly se z Černého moře do Kerčského průlivu. Nebezpečně manévrovaly a neuposlechly legitimní požadavky ruských úřadů. Ve výsledku byly zadrženy lodě s 22 námořníky a dvěma důstojníky SBU. Proti zadrženým bylo zahájeno trestní řízení nezákonného překročení státní hranice. Ruský prezident Vladimir Putin označil incident za provokaci, která byla spojená s nízkým hodnocením prezidenta Ukrajiny před nadcházejícími volbami.