Zpráva byla zveřejněna 8. dubna. Její autoři uvedli 36 věcí, ve kterých Čína z hlediska inovací buď dohání USA, anebo je předhání. Jsou to různé sféry, od jednoduchých ke složitým. Počínaje například procentem HDP investovaného do výzkumů a konče exportem produkce vysokých technologií.

Tato zpráva přiznává, že Čína dosahuje rychlejšího pokroku než USA, investuje prostředky do vědeckých technologických výzkumů a dobývá stále další segmenty průmyslových odvětví s vysokými technologiemi. Týká se to například polovodičů.

Tradičně se mělo za to, že Čína zaostává v tomto odvětví za USA z hlediska inovací. Avšak čínský vývoz této produkce překročil v roce 2016 o 300 % a víc analogický americký ukazatel.

„Čína skutečně obsadila přední pozice v oblasti vědeckotechnického pokroku, přičemž nikoli imitačního, ale právě průlomového, kreativního,“ míní Beljajev. „Vkládala za tímto účelem obrovské prostředky do vědy, včetně aplikované, do školení zaměstnanců, do návratu části národních kádrů do vlasti po studiu a stáži v zahraničních technologických ústavech. Ve světě se rozvíjí digitální ekonomika, umělá inteligence, sféra velkých dat, zdokonaluje se zařízení, které dokáže pracovat s touto inteligencí. Je to elektronová digitální technika a komunikační zařízení. Inovační pokrok se přemisťuje do této oblasti. Čína tam již obsahuje přední místa, nebo se k nim přibližuje. To samozřejmě mocně změní geopolitické vztahy, kterým bude Čína vévodit,“ dodal.

Právě proto se dnes USA snaží vyhrotit nějakým způsobem vztahy s Čínou, soudí expert. Snaží se zadržet čínský pokrok, což podle jeho názoru je naprosto utopický úkol, anebo přinejmenším pro sebe získat výhodné geopolitické podmínky.

USA si vymezují jistou část světa pomocí protekcionistických překážek, obchodních překážek, technických podmínek importu, aby tam zachovaly svůj vliv. Anebo přinejmenším nedovolily Číně proniknout na toto území, které Američané považují za zónu svého vlivu, svých zájmů. Přitom americká politika, ať to zní jakkoli paradoxně, naopak přispívá k tomu, aby Čína rozvíjela vlastní technologie, řekl Sputniku expert z Národní univerzity ČLR Zhou Rong: „Čína povzbuzuje své studenty, jež vystudovali v zahraničí, aby se vrátili do vlasti a přispěli k inovacím. Tato politika existuje mnoho let, včetně programu 1000 talentů, apod. Ale mohli-li si čínští studenti dříve najít dobré zaměstnání také v USA, nyní zavedl Donald Trump tvrdá omezení na trvalý pobyt a zaměstnání cizích technických odborníků v USA. Proto se do Číny vrátilo hodně kvalifikovaných zaměstnanců. Navíc mají ve velkých městech, jako Šanghaj a Kuang-čou, speciální programy pro přilákání kvalifikovaných odborníků. Netýká se to jenom bydlení a dalších výhod, ale vyčlenění grantů na inovace, vytvoření příznivého prostředí pro tyto inovace. V důsledku toho dosáhla Čína značného pokroku v mnoha odvětvích. Podařilo se získat technologie takových společností jako Sony, Toshiba, Samsung. Čínští odborníci pak sami vykonali výzkum a další práci. Podařilo se jim vyrobit zboží, které v ničem nezaostává za analogy japonských a korejských společností.“

Vědecký pracovník z ústavu finančních průzkumů Národní univerzity ČLR Liu Ying dodal, že rozhodující význam v tom mají obrovské výdaje Číny na vědeckovýzkumnou a konstrukční činnost: „Stát poskytuje zaprvé velkou podporu technologickému odvětví. Věda a technologie je hlavní výrobní síla. Čínská vláda přijala velký počet usnesení na podporu vědy a inovací. Za druhé je to výborné financování. Čína vydává na tyto oblasti více než 2 % HDP. A tyto výdaje se rychle zvyšují. A nakonec se příznivě projevuje finanční politika státu. Když se Siemens například seznámila s daněmi v čínské výzkumné sféře, nejen nestáhla svůj kapitál, ale naopak, zvýšila investice o 200-300 milionů.“